Rod
Téma "Pozornosť v Rode" je častou témou v terapeutickom procese. V článku na blogu Patrika Balinta si môžete o tejto téme prečítať viac.
Regresná terapia on Facebook
Informácie o pobyte so sebapoznaním a očistou tela cez HLADOVKU hľadajte v pozvánke tu...

Záverečná práca Máša Plotěná

Záverečná práva vo formáte rtf
Záverečná práva vo formáte doc


Spojitost regresní terapie s tarotem







Marie Plotěná
Každá změna pozorovatele má za následek změnu pozorovaného.

Obsah:

Úvod:
1) C.G.Jung a struktura duše
2) Regresní terapie
3) Cesta k zasvěcení v symbolech tarotu
Terapeutická technika – Setkání sám se sebou
4) Blázen (nadšení) a Poustevník (osamocení)
Terapeutická technika – Prenatál
Technika: Vztah s lektorem
5) Viselec (stagnace) – adept zasvěcení
Technika – Emocionální cesta
6) Smrt(změna) a Síla(energie) – dvě součásti zasvěcení
Technika – cesta – fyzické tělo
7) Blázen se stává Kejklířem (manipulátor) – práce s energií
Terapeutická technika odvádění duší
Terapeutická technika vztah se strachem (cesta emocionální)
8) Blázen se setkává s Ďáblem (pokušení)
Terapeutická technika Vztah s tělem – nadváha
9) Blázen se vydává na cestu (Kočár)
Terapeutická technika –dětství
10) Blázen v sobě poznává ženský (Císařovna) a mužský (Císař) princip.
Technika mužsko-ženského principu - poznej bohy, poznáš sebe (archetypální terapie)
11) Blázen získává učitele (Velekněz) a odhaluje tajemství (Kněžka)
Technika poznávání
12) Blázen zvažuje (Spravedlnost) a rozhoduje se (Zamilovaný)
Terapeutická technika - emocionální cesta
Terapeutická technika - vztah s partnerem
13) Bláznův pád (Věž) a následná melancholie (Luna)
14) Bláznův vnitřní hlas (Hvězda) a nová energie (Slunce)
Terapeutická technika Vnitřní dítě - fyzická cesta (viz. Síla)
Terapeutická technika - Silové zvíře
15) Znovunalezená harmonie (Střídmost)
Terapeutická technika - vztah s penězi
16) Blázen na osudové křižovatce (Kolo štěstí)
Terapeutická technika Fyzické tělo klasická regrese (zkrácená verze)
Blázen se ztotožňuje se světem (Svět) a nalézá střed své duše
Terapeutická technika - vztah s Bohem
Závěr:
Zdroje:
Úvod:
Celými dějinami lidstva se prolínají stále stejné otázky k řešení. Existuje mnoho způsobů, jak se s nimi lidé vyrovnávají. Jedním z nich byl a je tarot, umožňující lidem, nacházet východiska k nejrůznějším situacím. Také osvětluje a napomáhá k jejich řešení. Odkud pocházejí tarotové karty není známo. V 18. století jsou popsány jako jediné dílo, jež se zachovalo ze ztracených pokladů egyptské knihovny. Další domněnkou je teze, podle níž tvořil izraelský národ pojítko mezi Starým Egyptem a Západem. Tato hypotéza bývá někdy dokládána mezi 22 kartami Velké Arkány a kabalistickým výkladem 22 písmen hebrejské abecedy. Někteří připisují tarotu indický původ, protože důležité symboly těchto karet se shodují s atributy indických božstev. První zmínky o tarotu, jak ho známe dnes, pocházejí ze 14. století. Klasický tarot má co říct i dnešnímu člověku a může napomoci k řešení současných situací i pochopení minulých či budoucích.. Dalším přístupem k řešení problematických stavů je regresní terapie, která je ve srovnání s tarotem technikou poměrně mladou. Vznikla v druhé polovině 20. století.
V práci mi byla inspirací především kniha Bohumila Vurma - Tarot hledání smyslu života1, vycházející z práce C.G.Junga. Na počátku každé kapitoly uvádím výňatky z této knihy. K těmto částem pak přiřazuji jednotlivé terapeutické techniky a konkrétní příklady. Uvedené techniky jsem se naučila v kurzech u Andreje Dragomireckého a Patrika Balinta, a také z literatury od Brandon Bays2. S klasickým tarotem a jeho výkladem jsem se seznámila na přednáškách již výše zmíněného Bohumila Vurma a profesora Zdeňka Neubauera, jež hledal odpovědi nejen ve svém oboru, ale i v tarotu, astrologii a kabale. Profesor Neubauer je původním zaměřením genetik, což je i moje celoživotní pracovní zaměření a v dnešní době existují teorie o vlivu nových psychologických přístupů na uzdravování těla na buněčné úrovni a úrovni DNA. Dále se tímto tématem zabývá například Marek Vácha3 se svým novým pohledem na propojenost DNA a evoluční psychologie.
1) C.G.Jung a struktura duše
Švýcarský psycholog Carl Gustav Jung (1875-1961), autor analytické psychologie, významný přestavitel hlubinné psychologie, dělí psyché (duši) na dvě části. První se nazývá vědomí a druhá nevědomí zahrnuje vše, čeho jsme si vědomi, a nevědomí. Nevědomí je tedy ta část naší duše, které si běžně vědomi nejsme. Nicméně je to ta nejniternější součást naší osobnosti, která jí dodává úplnost a hloubku. Jung rozlišoval dvě části nevědomí. První z nich je osobní nevědomí, které v sobě zahrnuje zážitky, pocity zapomenuté či potlačené. U každého z nás je jiné, i když může být podobné. Druhou částí je kolektivní nevědomí, které je z hlediska tarotu tou nejzajímavější složkou psychiky. Je také zdrojem zasvěcení.
Přes kolektivní nevědomí vcházíme do oblasti tajemství člověka a vesmíru. Slavní lidé, kteří vynikli v oblasti techniky nebo umění, se podle Junga dokázali napojit na podvědomí lidstva čerpat z něj, aby obohatili současnost- Newton, Mozart, Leonardo da Vinci. Právě v kolektivním nevědomí nacházíme uloženy podstatné a zásadní stopy všelidských zkušeností a vjemů, které mají počátek v dávné historii lidstva.

2) Regresní terapie
Regresní terapie pracuje na úrovni nevědomí a vybavování si, přenášení pocitů, emocí do vědomí, kde se jednotlivé programy zpracovávají. Jde o úplné uvědomění si fyzického, či psychického problému a jeho pochopením, popsáním všech souvislostí problém vymizí a přestane být traumatizující.
Pomocí regresních technik můžeme odstranit tedy fyzické bolesti, ale i strachy, fobie, nepříjemné pocity, úzkosti a problémy se vztahy. Jejich odstraněním a pochopením podstaty problémů, navozením zdravého životního stylu, je možné dosáhnout trvalého zdraví.
V práci uvádím následující metody:
Základní technika (Andrej Dragomirecký – hlubinná abreaktivní regrese). Je to metoda určená pro zpracování fyzických problémů. Jedná se o techniku při níž postupným návratem přes jeden řešený problém postupujeme až do nalezení jeho vzniku. Průchodem událostmi zpět do minulosti, důkladným popsáním - každou událost několikrát procházíme, dojde k uvědomění si všech vlivů, které na člověka působí. Tento postup umožní vnímat situaci v její plné míře, neboť při stresujícím zážitku, úrazu se jedná o zúžené vědomí, kdy vnímáme v omezené míře.
Vztahové techniky (Patrik Balint) jsou založeny na pochopení našeho jednání. Situace, které v životě prožíváme, mají dvojí základ. Jednak jsme my byli v minulosti vystaveni nepříjemným, stresujícím situacím. Pravdou také je, že my sami jsme do podobných stavů dostávali i jiné lidi . Průchodem minulými událostmi se vrátíme na počátek vztahu s jiným člověkem, nebo věcí, stavem až tam, kde vlivem zásahu zvenčí došlo k jeho narušení.
Prenatální terapie a dětství (Patrik Balint). Hodně problémů vzniká na samém počátku našeho současného života. Navrácením se do těchto období a pochopením vzorců chování rodičů a všech lidí žijících v rodině se můžeme osvobodit od naučených a převzatých, neustále se opakujících reakcí na různé životní situace. Dochází k uvědomění si sama sebe, svého Já. Máme možnost začít žít svým způsobem života.
Chanellingové techniky (Patrik Balint). Přes medium vedeme rozhovor s přivtělenou duší, se zemřelými, kteří se drží při nás nebo s nimiž máme něco nedořešné. Případně s dalšími entitami nebo s těmi, se kterými nemůžeme pracovat přímo.
Cesta emocionální (Brandon Bays). Jedná se opět o techniku návratu k počátku vzniku problému. Procházením událostmi se vrátíme do stavu naprostého klidu a uvolnění, do svého středu, zdroje. S tímto S klidem načerpaným ve svém centru se vracíme do současnosti a prožíváme všechny situace znovu s nově načerpaným zážitkem klidu. Na cestě se zastavíme a řešíme problém s lidmi, kteří se při prvotním průchodu objevili a jsou pro daný problém klíčoví.
Cesta Fyzická (Brandon Bays). Necháme tělo aby nás intuitivně dovedlo do místa spojeného s fyzickým problémem. Tam provedeme rozhovor s lidmi, kteří se podílejí na vzniku situace. Potom necháme klienta aby si vybavil svůj stav v budoucnosti a dal si radu, jak se chovat a čím si pomáhat v současnosti.
Pojďme tedy pátrat v našich hlubinách spolu s prastarým systémem - TAROTEM.

3) Cesta k zasvěcení v symbolech tarotu
Individuace - stávání se sám sebou.
„Pokud chce člověk sám sobě rozumět, vydává se na cestu do svého nitra. Jung tuto stezku nazval procesem individuace. Je to proces, který vede k duševní rovnováze a harmonii mezi vědomím a nevědomím. Člověk se tak stává celistvým, sjednoceným se sebou samým. Uskutečňuje tak svůj nejhlubší potenciál a naplňuje svůj osud. Prvním stupněm je překonání strachu ze smrti, který souvisí s překonáním strachu z temného nevědomí. Poznání svého stínu a své temné stránky. Zde je nutná značná odvaha a vůle, během celého procesu setkávání se s archetypy. Pokud se nenechá odradit a celým procesem adept projde, má příležitost stát se celistvým a zakoušet svoji jedinečnost a spojení se samotnou duší celého vesmíru. Když se člověk začne orientovat na svůj vnitřní svět a dává ho do souvislosti a harmonie se světem vnějším, nachází v životě nové, trvalejší hodnoty. Pojmeme-li život jako poutní cestu, na které hledáme sebe sama a hlubší smysl života, pak mohou být odměny, které získáváme během této pouti, neuvěřitelně úžasné.“

Terapeutická technika – Setkání sám se sebou
T.:Jak si vadím?
K.:Neustále si domýšlím za druhé jejich myšlenky. Pak si dosazuji tato představy do života a naprosto se s lidmi míjím. Nemám kontakt s realitou, ale Májou. Dochází tak k nedorozuměním.
T.:Jak si ubližuješ?
K.:Nedokážu navázat vztah s lidmi. Nejednám otevřeně.
T.:Jak ti ubližuje, že předbíháš událostem a uzavíráš je ještě než nastanou?
K.:Žiji v úzkostech a obavách, že nejsem dostatečně hodna přátelství a lásky.
T:Jaký máš pocit? Na těle?
K.:Stísněný dech, sevřené plíce, chaos v hlavě.
T.:Najdi dřívější událost jak ty někomu takto ubližuješ.
K.:Jsem majitel panství a zaměstnávám malého kluka. Nemám ho rád. Dělá pořád nějaké lumpárny. Zase se fláká a kouká kde by něco ukradl. Něco žmoulá. Nic nedělá. Chci aby mi to ukázal. Určitě něco ukradl. Vypadá to jako kožešinová čepice. Donutím ho násilím aby mi to ukázal. Je z toho velký křik. Biju ho a on se vzpouzí. Nakonec mi ukáže, že má kotě. Mám z toho bolení u srdce, jak jsem se rozčílil. Dovede mě jednou do hrobu.
T.:Dřívější událost jak je tobě ubližováno.
K.:Jsem děvečka. Jsem veselá a ráda se směju. Ráda se bavím. S každým. Někteří chlapi si to vysvětlují po svém a hodně si ke mně dovolují. Staré ženské o mně říkají, že jdu s každým. To není pravda!!!!!!! Já jsem ještě s nikým nebyla. Všichni si to o mně myslí. Je mi z toho zle. Je to pomluva od jednoho kluka. Nelíbí se mi. Nemám kde se schovat. Už se to rozneslo všude. Všichni si na mě ukazují. Malá děcka se mi smějí. Neumím se bránit. Nikdo mi nevěří, nemám zastání. Jsem chudá a sama na světě. Končím sebevraždou.
T.:Ty někomu jsi ubližovala
K.:Jsem trhovkyně. Mám stánek s preclíkama. Kolem jde místní blázen. Mladej kluk. Špatně chodí a motá se. Drcne mi do stánku. Preclíky se rozletí. Ječím na něho, co že to nemehlo jedno dělá. Vyháním ho aby něco nevzal a nepošlapal. Na celý rynek ječím. On se ještě víc motá…Jsem na něho hnusná. Cítím se v právu. Zničil mi zboží. Posléze si uvědomuji, že to neudělal schválně a příště mu dám preclík, ale už se nedá vzít nic zpět.
T.:První událost
K.:Jsem dítě. Hraju si na louce. Hraju si s motýlem. Chytám ho, ale nechytnu. Moc se mi líbí. Je nádherný. Přiběhne pes a zašlápne ho. Motýl tam leží pomačkaný a já hrozně brečím. Už nikdy nebude lítat.
T.:Postav sebe do zlomu. Jedno moje malé Já a naproti velké Já.
K:.Malé Já ze sebe dává klubíčko, znamená schovávačku pro tajemství. Je schované, pěkné.
Velké Já dalo malému Já kolík na prádlo, dřevěný. Znamená udržení své vlastní myšlenky.
Klubíčko s tajemstvím nedovolovalo povídat všem na potkání všechno o sobě. Patří pod ruku do podpaždí a měla jsem ho na jazyku. Kolíček jsem měl a přichycený na ušním boltci a patří do mozku.
Bez tajemství jsem povídálek. Slova se řinou bez kontroly. Nikdo mě nebere vážně. Kecám nesmysly. Bez kolíku mi to hlava nebere a nekoriguje.
Spojením se ve mně rozlilo teplo. Klidný pocit. Kupodivu se uvolnil krk.
Je potřeba myslet na to co říkám. Nejen tak blábolit. Kontrolovat , spíš přemýšlet, myslet a být při tom přítomna.
T::Projdi si zpětně všechny události s vyměněnými fragmenty. Jak to cítíš?
K.:Motýlovi udělám s pejskem hrobeček. Jsem v klidu a pohodě.
Klukovi na trhu vyjdu vstříc a chytím ho jak padá. . Jsem v klidu a pohodě.
Klukovi řeknu ať nechá kotě na slunku a jde pomoct mámě, pohladím ho po hlavě. Jsem v klidu a pohodě.

4) Blázen (nadšení) a Poustevník (osamocení)
„Blázna si můžeme představit jako čerstvou duši, která se probouzí do hmotného světa. Všechno okolo něj je nové, nepoznané, či pozapomenuté. Zároveň si uvědomuje marnost svého počínání a chce poznat skutečný smysl života a svůj osud. Třetí rovina blázen –člověk opouští svět, svléká bláznovský šat a prochází branou do „zásvětí“, do míst kam odcházejí lidské duše po smrti a během života smějí vstupovat jen zasvěcenci. Tři úrovně mohou pak ukazovat tři stádia lidské duše: nevědomost, pochybnost a osvícení. Blázen je poutník, který putuje od bláhovosti k moudrosti. Od sobectví k pocitu sounáležitosti se světem, od nezodpovědnosti k zodpovědnosti. Kombinuje moudrost, šílenství a bláhovost. Když je tato směs ve správném poměru, působí zázraky. Ve špatném poměru působí zmatek i neštěstí. Prostě blázen, stejně tak jako my, často přichází k úhoně. Již Platon věděl, že Blázen škodou zmoudří. My bychom měli využít různých nepříznivých událostí jako směrovek na cestě za poznáním. Přiznat si naše bláznovství a použít energii, kterou vynakládáme na obranu naší vlastní hlouposti, na něco tvůrčího.Blázen chce odhalit smysl svého života a svůj osud. Nechce se smířit s pasivní rolí někoho, kdo prostě přijímá věci tak, jak mu jsou předkládány.“

Terapeutická technika – Prenatál
K.:Pořád musím něco dělat – jsem chaotická,chci dělat moc věcí zaráz, nic nestíhám, jsem nerozhodná, neschopná. Dusím se, leží na mě něco jako šutr.
T.: Představ si nějaké dítě. Jdi do bříška. Číslo 1-9, kde jsi?
K.: 7
T.: jaké máš pocity, co se tam děje?
K.:Cítím teplo, houpání, je mi dobře, je tam klid. Máma si čte.
T.:Jak se to dá shrnout?
K.:Bezpečí.
T.:Co se děje dál? 8. měsíc.
K.:Prostor se zmenšuje. Cítím stísněnost
T.:Jak často se tak cítíš v životě?
K.:Ano cítím.
T.:Co se děje dál?
K:.Strach z neznáma. Co bude dál? Maminka je na procházce, je unavená, ale spokojená.
T.:Jaké má myšlenky?
K.:Jak to zvládnu, jsem hodně sama.
T.:Uvědom si čí jsou tyto myšlenky. Uvědom si mámu a pak sebe.
T.:9. měsíc
K.:Cítím pohyby, hluk zvenčí(lidi mluví moc nahlas). Jsme v porodnici. Strašně se bojím hluku venku, táta křičí, je opilý. Maminka se bojí. Pláče, chtěl aby mě mít v náručí..
T.:Uvědom si komu patří pocity strachu…
K.:Já chci domů. Bolí mě na prsou. Chci za maminkou ven. Chci se dostat ven.
T.:Máš takové pocity i v životě? Uvědom si je.
K.:Vrátíme se domů a je klid. Mám málo místa a chci ven. Snažím se hýbat, ale nejde to. Táta je smutný. Mrzí ho co udělal, protože se na mě těší. Maminka mu odpouští.
T.:Uvědom si čí jsou které pocity a jak se cítíš ty.
K.:Porod – je tu síla co mě žene ven. Cítím se zmatená – co bude ? Křeče v celém těle, nemám sílu, dusím se, nemůžu se nadechnout. Jsem venku, úleva, světlo, zima. Maminka je unavená, má radost, usmívá se, já se na ni dívám. Jsem u maminky, je mi teplo a je to dobré.
Táta na mě mává z dálky. Maminka je šťastná, chce domů (doma je čistota a řád, jsem tam spokojená)
Strach z neznámého byl větší, než co se pak dělo.
T.:1. měsíc, jdi před početí, co se tam děje?
K::Průvodce v bardu – vidím stíny, čekám na pokyn až mě někdo pošle , čekám v řadě, celá natěšená na dobrodružství. Už mám jít. Vydávám se na cestu sama. Stíny zůstaly vzadu. Jdu přímo, jako bych věděla kam mám jít, Jsem tam, kde mám být, celá natěšená na dobrodružství. Maminka je nemocná, tatínek je pryč = když jsou spolu,je dobře. Cítím maminčin stud při početí.
T.:Uvědom si, čí je to pocit.
T.:2.měsíc
K.:Zatím klid, nic zvláštního, maminka je nemocná, je nešťastná, že je tatínek pryč
T.: O čem to bylo?
Pohoda a těšení
T.:3.měsíc
K.:Pořád pohoda. Rodiče jsou spolu, oba spokojení. Maminka říká tatínkovi, že je těhotná – mají velkou radost. Babička je taky ráda, jen ji trápí, že je daleko a nemůže mamince pomoct. Maminku to taky mrzí (mám tyto pocity v životě i já)
T.:Uvědom si čí jsou to pocity a jak se cítíš ty v bříšku.
T.: O čem byl tento měsíc?
Těšení na všechny
T.:4.měsíc
K.:Tatínkova maminka se zlobí na maminku, ta se jí bojí. Tatínek je srovnává. Já se cítím dobře, když jsou rodiče spolu.
K.:Nepochopení něčeho – něco není v pořádku – konflikt mezi maminkou a tchýní
T.:5.měsíc
K.:Zkoumám prostor, pozoruji co je kolem mne, maminka je v pohodě, hladí mě a něco mi povídá, je dobře naladěná. Tatínek taky, chystají mi spolu pokojíček.
K.:Příprava rodičů na miminko
T.:6. měsíc
K.:Maminka v pohodě. Táta je nervózní – chce pryč, byl dlouho doma, je nervózní. Ví, že by neměl, ale půjde pryč. Cítí se provinile. Má výčitky – touha být pryč je silnější než výčitky.
Maminka si zakazuje být smutná, zvládnu to sama (myslí si) – prožívá napětí.
T.:Jak se cítíš ty?
K.:Mě se to netýká
K.:Proč je potřeba odejít tak silná?
T.:8.měsíc
K.:Aktivita, chci ven. Maminka je unavená a těší se na mne, táta se zklidnil a těší se až bude vozit kočárek, jsou víc spolu.
K.:Pohoda
T.:9.měsíc
K.:Mám hodně stísněný prostor. Je na čase jít ven. Maminka se hádá s tatínkem (nechci vědět proč se hádají). Až budu venku, bude všechno lepší.
T.:Máš takový pocit i v životě? Uvědom si ho.
K.:Chci pomáhat mamince.
T.:Ještě jednou si projdi čí jsou pocity nespokojenosti a jak jsi na tom ty v bříšku, co je pro tebe důležité.
K.:Až budu venku, budu moct lépe pomoct.
T.:Porod
K.:Strach z neznáma, pocit síly co tě do něčeho nutí. Síla ví, co dělá. Mně samotné se do toho moc nechce.Venku je dobře, mám strach z neznáma.
T.:Uvědom si ten strach.
K.:Jsem venku, doktor říká, že je to dobré, dýchám. Odvezli mě pryč, není tam máma. Nemám strach. Vím, že to není napořád.
Maminka mě poprvé vidí, je šťastná, bere mě do náručí, má v očích slzy. Já mám pocit, že bude všechno v pořádku. Tatínek mě vidí poprvé zblízka a usmívá se, chová mě a já jsem ráda.
T.:Jdi před početí
T.:Co jdeš dělat do života? Jaký máš úkol?
K.:Mám něco zachránit. Jdu na pomoc rodičům.
T.:Co se jdeš učit?
K.:Jak mít ráda.
T.:Proč k těmto rodičům?
K.:Maminka – mě přitahuje, mám jí pomoct
K.:Tatínkovi mám pomoct pochopit, že patří k mámě a je potřeba bojovat s nepřízní života, nevzdat se, postavit se tomu.
T.:Co jsi přišla poznat?
K.:Někoho, kdo mi ukáže že existuje něco víc, než mi mohou ukázat rodiče. Už jsem ho potkala.
T.:Co jdeš přijímat?
K..Nemusím rozumět všemu, něčemu nebudu rozumět nikdy. Mám to přijmout
T.:Co jdeš dávat?
K..Lásku, mám se to ještě naučit.
T.:Sama si teď projdi celý prenatál, všechny měsíce těhotenství a sleduj, kde tě něco osloví.
První průchod:
K.:Bezstarostnost a těšení. Možná v 7.-8. měsíci, snad mám urovnat rodiče. Nevím jak, ale ono to půjde. Když jsem se narodila, můžu zachraňovat svět, prvně však sebe.
Druhý průchod:
K.:Zastavení v porodních cestách, když se zastavím, je to špatné. Přijímám to, jdu proti síle života, jinak to teď neumím. Je dobré si umět požádat o pomoc. Pomoc zvenčí není ostuda.
Třetí průchod:
K.:Můžu pomoct druhému, jen když on bude chtít. Nemůžu na sebe brát odpovědnost za někoho druhého.
T.:Jaká je máma?
K.:Je křehká, zranitelná. Očekává ochranu – postaví se tomu pocitu, ale ví, že to nezvládá.
T.:Jaký je tatínek?
K.:Je strašně sám. Je tak vlastně spokojený, nikdo ho neomezuje.
T.:Jaké máš pocity?
K.:Klid.


Poustevník (osamocení)
„Blázen se nechce smířit s pasivní rolí někoho, kdo prostě přijímá věci tak, jak mu jsou předkládány. Tento princip spojuje Blázna s kartou Poustevník. Tarotový Poustevník je člověk hledající pravdu a smysl svého života. Je to Blázen, který se snaží vymanit z chaosu světa a kráčet po cestě, která má cíl. Poustevníkovi nestačí církevní a společenská dogmata. Pochopil, že úspěch a přízeň jsou věci pomíjivé. Kráčí po své individuální cestě daleko od
davu a hluku velkoměsta. Někdy dává přednost temnotě jeskyně a samoty, aby mohl spatřit světlo svého vlastního srdce a uslyšet tichý hlas svého nitra. Aby zde spatřil prastarou hvězdu moudrosti, která mu pomáhá vyřešit současné problémy. Je-li moudrý, vyvaruje se nebezpečí přehnané askeze a sebedůležitosti. O své tělo se stará tak, aby mu co nejlépe sloužilo co nejlépe na cestě za poznáním. Pochopil, že ubližovat sobě je totéž, jako ubližovat druhým. Musí se vyvarovat pseudoduchovnosti, kdy se díky svému odhodlání cítí nadřazen ostatním. Pak by se stal dvojnásob směšným a pošetilým Bláznem.“

Technika: Vztah s lektorem
T.:Jak ti ubližuje?
K.:Vyvolává ve mně pocit nespolehlivosti, zatěžuje mě to, odebírá mi energii.
T.:Co se děje s tebou?
K.:Připadá mi jako černý mrak. Zátěž na ramenách.
T.:Jak často se takhle cítíš v životě?
K.:Často přebírám záležitosti jiných.
T.:Kde si v těle uvědomuješ tíživé pocity?
K.:Hlava, ramena, krční páteř.
T.:Najdi událost kdy ty tomuto člověku takto ubližuješ.
K.:1536, jsem muž. Nechávám ho lámat v kole, je zloděj. Stojím, koukám na to. Mávnu na kata a odcházím pryč.
T.:O čem to bylo?
K.:Projevení sebe. Mám moc a bude to tak, jak jsem řekl.
2. průchod událostí:
K.:Jsem v hospodě v místnosti pro představitele obce. Cítím se dobře. Hádka, ukážu vám divadlo. Zavolám sluhu. Sehnal kata. To celé bylo pro nás divadlo. Na návsi se naparuju jako kohout. Jsem nastrojený a mám atributy moci. Náhodně vybere kat jednoho chlapa.
T.:O čem byl tento průchod?
K.:Projevení moci
T.:Najdi dřívější událost kdy někdo tobě takto ubližuje.
K.:Jsem služka ve starém domě. Starý muž se nudí. Dělám tam hospodyni. Potřebuju peníze. Všichni už utekli. On má velikou knihovnu, tajně čtu. On je hrozně hrubej, když se nudí. Můžu sehnat hodně informací jedině u něho v knihovně. Jsem tam deset let. Pak to nevydržím, seberu se a jdu.
T.:O čem to bylo?
K.:Sběr informací za velkou cenu, za kus života.
2.průchod
K.:Pěkný dům, vysoké stropy. Pán má dnu a je zlostnej. Jako mladej jezdil do ciziny. Má 3 stěny plné knih. Náhodně jsem otevřela knížku, tajně si ji půjčím. Nikdy nevím jak se ke mně bude chovat. Je tam nejistota..
Uvědom si ty pocity, kdy je prožíváš v tomto životě.
T.:O čem to bylo?
K.:Sběr informací za velkou cenu.
3. průchod v duchu.
K.:Je mi líto, že se nedal ten život žít líp.Záleželo tam jenom na mně jestli zůstanu v nevyhovujících podmínkách
T.:Najdi první událost:
K.:Jsem muž na hradbách ve Španělsku. Mám na starosti část vojska. Lektor je spoludruh. Jsme tam několik let. Cítíme se dobře. Nikdo na nás nemůže. Jeho zabil blesk. Já jsem u toho nebyl. Spustím kravál, když vidím, jak tam leží. Pak zjistíme, že je sežehnutej. Co s tím uděláme?
T.:O čem to bylo?
K.:Nemůžu uvěřit, že je to pravda.
2. průchod:
K.:Krásnej kraj, vypěstovali jsme si krásnej a spokojenej život. Máme v sobě jistotu, můžeme se na sebe spolehnout. Přišla bouřka, přiběhne jeden voják a křičí, že Paskal leží venku, přikryli ho pláštěm a on opravdu nedýchá. Vzadu na hlavě má stezku po blesku.
T.:O čem byl tento průchod?
K.:Nemůžu tomu uvěřit, cítím lítost, je to neuvěřitelné. Jak mi to mohl udělat?
T.:Představ si lektora v tom místě úderu blesku.
K.:Je opálenej, má modré oči.
T.:Co mu tam dáváš k nohám?
K.:Kámen moudrosti, moudrost.
T.:Podívej se ke svým nohám co ti dává on.
K.:Čistý bílý papír – nepopsaná část duše.
T.:Jak se ti žilo bez moudrosti?
K.:Velice těžko.
T.:Jak se žilo jemu bez části čisté duše?
K.:Taky mu scházela.
T.:Kam si dává papír?
K.:Na hruď.
T.:Kam si dáváš kámen moudrosti?
K.:Na čelo, na třetí oko.
T.:Jak to cítíš?
K.:Jako když si sundávám přilbu, ulehčení.
T.:O čem bylo toto kolo utrpení?
K.:O umění vyjít vstříc, pochopení toho druhého, pochopit jeho motivy. Vcítit se.

5) Viselec (stagnace) – adept zasvěcení
„Oba poutníci, Blázen i Poustevník se na své cestě životem dostanou do situace vynucené nečinnosti. Pro náš evropský způsob myšlení je taková situace netolerovatelná. Nesneseme pomyšlení, že můžeme pouze nečinně přihlížet bez možnosti zasahovat do děje našeho života.
Myslíme si, že smysluplná činnost se odehrává pouze v horizontálně/lineárně, se začátkem a koncem, externě okolo nás. Pouze jako výstup ze země na nebesa. Tím zcela ignorujeme růst, který se může odehrávat hluboko pod povrchem našeho vědomí.
Tuto situaci se můžeme naučit navodit i uměle, když cítíme, že je jí zapotřebí. Chrání nás před vyčerpáním. Viselec nás učí orientovat se v takové situaci a využívat ji v náš prospěch. Je to období pro zosnování plánů i pro meditaci. Zkouškou je zde odolání netrpělivosti. Správné načasování akce je klíčem. Předčasný čin promarní svou potenci. Energie se ztratí nevyužita. Viselec umí pracovat s energií, je schopen využívat energii namísto vnější akce pro vnitřní přeměnu. Vyšší forma Viselcova zasvěcení umožňuje vnitřně zvládnout i energii sexuální. Vztah Erosu a Moudrosti popisuje i Platon, který považuje Eros za hybný princip naší duše: Moudrost je věru jedna z nejkrásnějších věcí a Eros je touha po krásnu, takže Eros je nutně filosof a jakožto filosof je uprostřed moudrým a nevědomým. Vrstva nejzazšího nevědomí obsahuje klíč k úplnosti a celistvosti jedince. Sestup do hlubin přinese vyléčení. Je to cesta k totálnímu bytí, k pokladu, který trpící lidstvo věčně hledá a jenž je skryt na místě hlídaném strašným nebezpečím. Je to jeskyně, kde žije drak chaosu. Je zde také čarovný kruh,ve kterém jsou všechny odštěpené části osobnosti sjednoceny. Podniknout cestu do tohoto místa znamená riskovat ztrátu duše.
Neboť ten, který se spouští do hlubin svého nitra nepřipraven či za pomoci nepřirozených prostředků (jako jsou třeba drogy) nebo za účelem zneužití síly, která se tam skrývá, bude pohlcen strašným drakem.
Cesta temné jeskyně je hlídána strážcem prahu poznání, který má mnoho podob. Někdy je to Sfinga, která položí obtížnou otázku. Jindy bytost, která nás při pohledu do její tváře vyděsí. Tím, že nás k smrti vyděsí, nám zároveň poodhaluje důležitou součást tajemství zasvěcení.“

Technika – Emocionální cesta
Co ti vadí, ……….
Mám vevnitř na prsou tlak, sevření všude. Mám strach.
Plně si prožij tyto stavy těla a podívej se, co je za těmito pocity.
Nevím jaká mě čeká budoucnost, život.
Co je pod tím?
Strach z osamostatnění, z dospělosti, z čeho už není cesta zpět.
Co je pod tím?
Bezmoc, roztěkanost, nejistota, něco chytám a ono to utíká, nemám pevný bod, nejistota.
*Setkání se strachem.
Co je pod tím?
Tma a pád do zatracení.
Co je pod tím?
Narážím, háže to se mnou, zasekla jsem se, ležím, postavila jsem se na zem, krvácím, ale směju se. Úleva , spokojenost.
Co je pod tím?
Velkej tmavej prostor, volnost, můžu dělat cokoliv, barvy se mění, pouštím se do věcí, které bych normálně nedělala, jsem se sebou spokojená.
Jak je to tam okolo?
Jsem v husté břečce – neschopná pohybu. Můžu se trochu hýbat, je to k ničemu.
Jdi hlouběji.
Nohy mám v modré obloze, držím se rukama břečky, protože tam je pevný bod.
Pus´t se.
Dlouho padám až na šedou zem. Rozlámaly se mi všechny kosti, nade mnou je strom s květy. Cítím prostřednost, všednost.
Co je za tím?
Moje důležitost pro svět. Jsou tu vrstvy – neprostupná slupka.
Projdi jí.
Barvy oranžová, červená – moje jádro – jasnost, slunce, vřelost, živelnost, hlavní síla, je neuvěřitelná. Ničí, ale je i dobrá. Světle žlutá – pohlazení, jemnost, dávám pomocí jí podporu lidem. Bílá – moudrost, vědění.
Je tu stříbrné kolečko a z něho proud nahoru, je spojené s vesmírem, se základním principem.
Spojení – cítím důležitost, každý má určité omezení, nemůže dostat všechny informace. Je důležité zapadnout tam, kam patřím, je načase udělat, co mám.
-odhodit lidství, zbavit se člověčenství, umřít. Točím se, stávám se energií a letím nahoru.
Zůstaň spojená s tělem!
Rozprskla jsem se , stávám se součástí toho stříbrného, spoustou malých částí, které jsou součástí toho velkého celku. Je obrovsky velký a silný. Změny probíhají pomalu, propojila jsem se s kapkami jiných bytostí.
Tam není naše trvalé místo, naše místo je v tom stříbrném kruhu, já mám být dole a propojit svět dole s tím nahoře.
Dole stojím a přijímám informace a zpracovávám je pro potřeby lidí. Informace o lidech, o jejich chování, postoje, způsob života, projevů. Pozoruji a dávám dohromady, transformuju, posílám nahoru. Dokážu lidem dát přesně to, co potřebují. Informace. Problém je v tom, že jsem jen prostředník. Moje vlastní informace jsou citové, je jich méně, ale jsou významnější. Potkávám lidi, kteří si ke mně přichází pro informace, které jim jen zprostředkovávám. Jsou zvrchu. K těmto lidem si nezískám vztah. Protože informace, které jim předávám nejsou ze mě. Z mé strany v nich není cit. Tohle připoutává ke mně tolik lidí, že nemám čas a prostor pro svoje blízké.
Posbírej všechny svoje částečky, všechny tvé.
Jedna byla cizí, tak odešla. Jedna byla moje, ale není na ni ještě čas.
Jdi do svého zdroje, kde se cítíš bezpečně….Jaké to tam je?
Svoboda, něžnost, volnost, lehkost, to chce klid, vnitřní láska.
Budeme se pomalu vracet všemi vrstvami a pohlížet na ně s nově získanou zkušeností zdroje, klidu, míru, lásky…Až do bodu setkání se strachem.
Tam rozděláme táborový oheň a přizveme všechny potřebné aktéry této cesty ( ty, tvoje mladší já, moudrá kočka a sova, strach, zima a chlad, později místo strachu černý chlap)
Strach vzkazuje – ani nevíš co chceš. Strach má přijít jen v určitých chvílích a je moc potřebný. Nevyvolávej mě pořád. Nemůžeme být úplně bez strachu – chrání nás.
Projdeme až na úplný začátek.
Jak se budeš dívat na svůj strach za týden? Měsíc? Rok? Co by ti tvoje Já z budoucnosti poradilo? Jak si poradit s dnešními problémy?
6) Smrt(změna) a Síla(energie) – dvě součásti zasvěcení
„Mezi dvěma světy je zlom, puklina nekonečnosti. Přechod z našeho každodenního světa do světa posvátného předpokládá zážitek smrti. Takovýto přechod nemusí však nutně znamenat i smrt fyzickou. Zkušenosti získané člověkem, který zažil klinickou smrt, nejsou nepodobné tomu, co se odehrává v zasvěcovacích rituálech. Zážitek existence mimo fyzické tělo je společný oběma zkušenostem. Klíčovým momentem je sebepoznání. Podle Junga odmítnutí požadavku poznání sebe sama , když to vyžaduje sám osud, může skončit i fyzickou smrtí.Zasvěcení je v přímé opozici k takové situaci. Můžeme ho nazvat i dobrovolnou smrtí, po které následuje znovuzrození a možnost spásy.“

Technika předešlý příklad v sobě obsahoval příklad smrti, zániku těla a znovusebrání

„Karta Síla (energie) reprezentuje a symbolizuje naši schopnost chápat a využívat vztah mezi psychickými a tělesnými procesy našeho těla. Vazba mezi duší a tělem je oboustranná. A této vazby je možné využívat k vzájemnému ovlivňování obojího. Síla též znamená ovládnutí nižšího já, své animální složky, a podřízení „zvířete v nás“ ušlechtilejším cílům. Součástí zasvěcení je něco více než jakýsi teoretický náhled na život a jeho pokračování mimo hmotné tělo. Již v Eleusinských mysteriích, nejvýznamnějším zasvětitelském středisku antického světa, bylo zdůrazněno, že bohyně Demeter učila zasvěcované, kromě povznesení se nad vlastní smrtelnost, jak vylepšovat energii (symbolizovanou lvem) a být s ní schopen pracovat. Nasměrovat ji, využívat, získávat a držet. Jedním z prvních vstupů do této oblasti bývá vidění aury.“

Technika – cesta – fyzické tělo
Co se děje? Co ti nejvíc vadí.?
Jsem nervózní, mám zablokovanou hlavu, stres, nedokážu mluvit, nebudu rozumět v angličtině, moc se starám o všechny, bojím se nehody.
Kde to nejvíc cítíš v těle?
Bolí mě žlučník, trpím nadýmáním.
Podíváme se do těla. Nech s vést moudrostí těla až do místa, které je nejvíce spojeno s tvými pocity.
Vidím šedočerné kusy, tmavou a světlou cestu. Tmavé pruhy na mě působí velice špatně. Místy jsou protrhané. Tmavé pruhy na mě působí. Jsem neklidná, nejistá, nelíbí se mi to. Nejsem spokojená, padá na mě tíseň.
Co se ti dál vybavuje? Jsou tvoje pocity spojeny s nějakou osobou?
Rodiče, jsou nemocní – otec ležák. Nevěřím si, že všechno zvládnu.
Jaké podpůrné prostředky by ti pomohly zvládnout celou situaci lépe?
Měla bych si víc věřit, najít psychickou sílu, přijmout situaci takovou jaká je. Chybí mi nadhled, neudržím energii, nemám vnitřní klid.
Rozděláme táborový oheň. Kdo je tam s tebou?
Mladší já, Současné já, kamarádka (učitel), otec s matkou, manžel, tchýně.
Postupně si se všemi popovídáme………………Přijetí, odpuštění.
Vrátíme se nyní na původní místo v těle. Jak ho teď vidíš?
Světlo, maličké šmouhy. Jsou jako světlá síťka.
Necháme tělo aby mohlo toto místo postupně uzdravovat a vrátíme se na začátek cesty. Je ještě někde v těle místo, kterému bychom měly věnovat pozornost?
Ano.
Vydej se tam. Co vidíš?
Mlha, světlo, normální pocit. Vidím tmavou stísněnou uličku.
Vydej se do ní.
Místnost ve sklepení, je stará. Uzavřený prostor. Ven vede jen ta tmavá ulička. Nic jiného tu není.
Je to místo spojeno s nějakými lidmi?
Dítě – je nemocné. Uzdravilo se a nic, zase je nemocné (má nadýmání, vrozenou vadu střev).
Co potřebuješ abys tuhle situaci zvládla?
Sebedůvěru, nadhled, vědomosti,znalosti, lepší komunikaci s autoritami, uznání od okolí, vyzrálost.
Máš je a podívej se na celou situaci s nemocným dítětem novým pohledem.
S kým si tam potřebuješ promluvit?
S maminkou, nějakou paní, Manželem. Ještě tam je učitel (kamarádka), léčitelka, velký chirurg, mladší já, současné já.
Postupně si se všemi promluvíme……………………přijetí, odpuštění
Jak to vypadá teď ve staré místnosti?
Je světlá a chodba z ní je osvětlená. Mám celkem příjemný pocit. Nebojím se, že něco nezvládnu.
Vydáme se na cestu zpátky až sem, do této místnosti.

7) Blázen se stává Kejklířem (manipulátor) – práce s energií
„Blázen i Kejklíř se cítí jako doma v nadpozemských sférách. Blázen v nich tancuje jako neuvědomělé dítě, zatímco Kejklíř jimi putuje jako zkušení cestovatel. Oba jsou vyjádřením silného archetypu skrytého v našem nitru, který Jung navázal Taškář nebo Kejklíř. Zatímco Blázen převáženě žertuje, Kejklíř nás vtahuje do světa záhad, fascinuje nás. Blázen je v podstatě samotář, ale Kejklíř potřebuje obecenstvo a spolupráci. Blázen je šťastný amatér, jedná instinktivně a často neuváženě. Kejklíř je vážný profesionál. Blázen v nás si chce užívat, Kejklíř v nás chce poznávat a uskutečňovat.
Kejklíř je tvůrčí osobnost, umělec. Snaží se odhalit jednotný princip skrytý za mnohostí našeho hmotného světa. Chce manipulovat přírodu a sklízet její energie. Rozhodně k tomu má potřebnou zručnost. Přirozeně má i svou stinnou stránku. Někdy je ve své profesionalitě tak důsledný, že se neptá po morální hodnotě svých činů či jejich důsledku.
Kejklíř, stejně jako poslíček bohů Merkur, má ruce a jazyk neustále v pohybu. Jeho hůlka znásobuje jeho moc. Slouží i jako nástroj koncentrace a nasměrování energie. Energie hledá a potřebuje směr a Kejklíř jí snadno a s potěšením dodá. Propojuje protikladné světy, a tak od něj můžeme očekávat skutečný zázrak stejně jako podvod.
Praktická magie lidského vědomí je dvousečná zbraň. Dá se jí otevřít i Pandořina skříňka, ze které vylétnou ničiví démoni. Pokušení zneužívat moc a sílu je u Kejklíře obzvláště silné.“

Terapeutická technika odvádění duší
Jak se cítíš, co budeme řešit?
Jsem slabý, mám oslabené plíce a na pravém rameni cítím pulzace, mírný tlak, prostě - něco.
Podívej se tam. Je tam něco?
Není.
Co to tedy je?
Lidské vědomí.
Co tam dělá?
Bere mi energii.
K čemu ji používá?
K vlastnímu životu. Není ale živej.
Kdy byl živý?
Byl, ale neví to. Snad nebyl.
Jak žil?
Dobře.
Co tu dělal?
……
Co tu chce udělat?
Chce mi něco ukázat, někde nahoře. Chce abych šel s ním nahoru.
Zůstaň spojený s tělem.
Nejde mi stoupat.
Co ti říká?
Ztrácí se, když s ním nejdu. Nemluví.
Rozluč se s ním.
Ještě tam něco je.
Pomáhá ti to?
Jo.
Potřebuješ to?
Ne.
Učí tě to něco?
Ne.
Škodí ti v běžném životě?
Při řešení závažných věcí cítím nerozhodnost.
Podívej se na situaci, kdy se máš rozhodnout.
Cítím nervozitu a nevím jak dál, je tam strach (řešit).
Co způsobilo převrat v tvém životě? Je tam nějaký člověk?
Indián
Něco jste otevřeli?
Černý proud a tohle je toho malou součástí.
Jaký měla důvod se na tebe napojit?
Má mě ráda.
Co se jí na tobě nejvíc líbí?
Moje vědomí, celek. Já ji nepotřebuji.
Zeptej se jí jak jí můžeš pomoci?
………….
Řekni jí – nejsi mojí součástí.
……………..
Co byl ten silný proud?
Poznání (velké vědomí)
Zavoláme na pomoc anděly, aby ti pomohli a anděla Gabriela. Požádej je o pomoc. Čisti si tělo teplem a světlem.
Cítím energii, jak se rozlévá tělem a zaplavuje místo na rameni. Kolečko 2cm na kosti je pořád tmavé, drží se mě to zuby nechty.
Co ti to chce? Na co to upozorňuje?
Zmenšuje se to.
Jaký to pro tebe mělo význam?
Mělo mě to shodit. Dát jiný program. Nabrat si moji energii. ? těla jsou čisté a plné energie. Zasažená část ještě slabě pulsuje.
Máš sílu a své tělo chráníš. Nadechni světlo do plic a roztáhni je.
Ano, to funguje.
Chtělo mě to topit. Nerozčiluje mě to,ani mě to nezajímá.
Rada – zvyšovat energii, prosvětlovat se, posílit své já.

Blázen vstává z mrtvých – Soud (nový pohled na svět)
„Soud přináší novou perspektivu do našeho života. Symbolizuje první skutečný vhled do našeho osudu, který je oproštěn od potřeb Ega. Přes něj vidíme abych tak řekl „neosobní část našeho osudu“, která je nicméně pro nás specifická.
Zde si uvědomujeme, co vlastně znovuzrození znamená, co znamenala naše dobrovolná smrt. Začínáme tuto skutečnost chápat a žít s ní. Také lépe rozumíme vztahu mezi malými změnami v každodenní rutině a velkou životní změnou.
Podstata znovuzrození nespočívá v odměně nesmrtelnosti kdesi na nebesích, ale v probuzení do nového, „nebeského“ života zde na zemi. Znovuzrozením vstupujeme do nového rozměru vědomí, které jsme před tím ještě nezakusili.
Otázka znovuzrození souvisí i s otázkou očisty od dosavadního života a naplnění našeho života tak, abychom se vyhnuli slepé cestě do duchovní záhuby. Tato záhuba může mít mnoho podob. Jejím symbolem bývá peklo. Poutník si však na své cestě záhy uvědomí, že vlastně peklo neexistuje. Jediné peklo, které existuje, je to, co si my lidé děláme z vlastního života na zemi.
Dalším cenným poznatkem je fakt, že lidstvo může dojít ke spáse jenom prostřednictvím spásy jedince. Je to cesta, kterou musí projít každý z nás. Vytváření skupin a struktur, sekt a církví, obcí a států je jen velmi nedokonalý lidský pokus kopírovat vesmírný řád a jeho hierarchii. Skupina či dav se do nebe nedostanou. Skupinová jízdenka do nebe neexistuje. Tak musí každý sám a pěšky. Jediná šance je v individuální lidské bytosti. Každý máme zodpovědnost za svůj vlastní život a spoluzodpovědnost za celý svět.“

Terapeutická technika vztah se strachem (cesta emocionální)
Kde v těle a jak to cítíš?
Tlak na prsou, vevnitř, sevření všude.
Z čeho máš strach?
Ze života, z budoucnosti, z osamostatnění, dospělosti. Není cesta zpět.
Co je pod tím?
Bezmoc, roztěkanost, nejistota, něco chytám a ono to utíká, nemám pevný bod.
Je tam nějaká osoba?
Strach *
Co je pod tím?
Tma pád do zatracení. Narážím, háže to se mnou, zasekla jsem se a ležím. Postavila jsem se na zem, krvácím, ale směju se. Úleva, spokojenost.
Jak se tam cítíš, jak to tam vypadá?
Velkej tmavej prostor, volnost, můžu dělat cokoliv. Barvy se mění, pouštím se do věcí, které bych normálně nedělala, jsem se sebou spokojená. Najednou jsem v husté břečce – neschopná pohybu, můžu se pohnout, je to k ničemu.
Projdi tou břečkou. Co je pod tím?
Nohy mám v modré obloze, držím se rukama břečky, protože tam je pevný bod. Dlouho jsem padala, až jsem dopadla na tvrdou šedou zem. Rozlámaly se mi všechny kosti, nade mnou roste strom s květy. Kolem je prostřednost, všednost.
Co je pod tím?
Moje důležitost pro svět. Prvně neprostupná slupka, pak oranžová a červená barva. Moje jádro – jasnost, sluce, vřelost je oranžová, červená pak živelnost a hlavní síla- neuvěřitelná, ničí, ale je i dobrá. Světle žlutá barva je pohlazení, jemnost, pomocí jí dávám podporu lidem.Bílá pak je moudrost a vědění. Jsem spojena se stříbrným kolečkem. Z něho se vytvořil proud nahoru, spojení s vesmírem, spojení se základním principem.
Co je pod tím?
Je to důležité. Každý má určitá omezení, nemůžu dostat všechny informace. Je důležité už zapadnout tam, kam patřím, je načase udělat to, co mám. Odhodit lidství, zbavit se člověčenství.
Zůstaň spojená s tělem.
Točím se a stávám se energií a letím nahoru, rozprskla jsem se, stala jsem se součástí toho stříbrného, spoustou malých částí, které se staly součástí velkého celku.
Co se děje dál?
Cítím obrovsky velký celek, změny probíhají pomalu, propojila jsem se s kapkama jiných bytostí. Není tam však naše trvalé místo. Naše místo je v kruhu, já mám být tam dole a propojovat svět dole s vrchem. Dole stojím a přijímám informace a zpracovávám je pro potřeby lidí. Informace o lidech, o jejich chování, postoje, způsob života. Pozoruji, dávám dohromady, transformuji, posílám nahoru. Dokážu lidem kolem sebe dodat přesně to, co potřebují. Problém je v tom, že jsem jako počítač, nejsou to moje informace. Nemají cit.. Moje vlastní informace mají cit, je jich málo, ale jsou významnější. Potkávám lidi, kteří potřebují informace z vrchu. Já vím, že to nejsou moje informace. Nemám k nim vztah, protože v tom všem není nic ze mě. Není v tom můj cit.. Mám k sobě připoutaných spoustu lidí, potom nemám čas a prostor na své blízké.
Dej si záměr, abys měla čas. C je pod tím?
Stříbrné informace a moje city jsou růžové dohromady z vrchu růžové světlo lásky. Poslali mi jistotu(uzemnění v mém postavení), musím ji nechat vyklíčit.
Posbírej všechny svoje částečky, všechny tvoje.
Jedna cizí ode mne odešla, jedna moje ještě nepřijde, není její čas. Jen se ukázala.
Jdi do svého zdroje, kde se cítíš bezpečně, svobodně…
Je tam svoboda, cítím se jemně, volně, lehce. To chce klid, něhu, vnitřní lásku.
Projdi s těmito pocity všemi vrstvami a uvědomuj si, jak všechno vnímáš se zkušeností ze zdroje.
Táborový oheň – Strach, zima, chlad, starší Já, Mladší Já a učitel – kočka a sova.
Vzkaz od učitelů a strachu : ani nevíš co chceš. Strach má přijít jen v určitých chvílích a je moc potřebný, nevyvolávej ho pořád. Otravuješ tím. Nemůžeme být úplně bez strachu.
Objeví se ti černý chlap a budeš trénovat v životě.
Podívej se z pohledu za týden, měsíc, půl roku jak vidíš tento problém se strachem? Jak by sis poradila z budoucnosti? Jak se chovat a co dělat?

8) Blázen se setkává s Ďáblem (pokušení)
„Ďábla si můžeme představit jako strážce prahu na naší cestě. Jeho úkolem je však více než nás pouze zastrašit. Je aktivním pokušitelem. Ďábel nás nutí skládat zkoušky dospělosti, nutí nás dokazovat naši skutečnou úroveň. A ta není měřena výšinami, kam až jsme schopni vzlétnout, neboť čas os času každý dokážeme rozevřít křídla a konat ušlechtilé skutky. Skutečná úroveň je měřena spodní hranicí, jinými slovy: jak nízko jsme ochotni klesnout. Díky Ďáblovým svodům můžeme zjistit, kde je ta hranice, to místo, které náš přinutí k výroku: Tohle je pod mou úroveň.
Kvůli Satanovi ve formě hada jsme byli vyhnáni z ráje. Toto „vyhnání z ráje“ je však nutnou podmínkou k uvědomění si sebe sama. Je to zároveň osvobození z nevědomosti a nezodpovědnosti. Je to získání zodpovědnosti za morální volbu. Tedy něco, čemu se rádi vyhýbáme. Řečeno slovy J.P. Sartra: Byli jsme odsouzeni ke svobodě. A to je nelehké břímě.
Na osobní úrovni můžeme v této kartě vidět svůj vlastní stín. Stín představuje temnou stránku obsaženou v každém z nás. Jsou to naše vlastnosti, které si nechceme přiznat, a snáze je vidíme ve svém okolí na někom jiném. Jsou to nežádoucí impulsy, špatné činy i přání, tedy méněcenné charakterové rysy a naše vnitřní tendence, které vnímáme jako neslučitelné s našimi ušlechtilými cíli.
Čím více existenci našeho vlastního stínu popíráme, tím silněji se může projevovat. Připustit jeho existenci je nesnadné, ale je to vlastně úplně první důležitý krok k sebepoznání a získání celistvosti.
Ďábel v sobě obsahuje také mnoho tvořivých a konstruktivních sil. Nepřijetí vlastního Stínu brání v plném rozvoji osobnosti a v tvořivém uplatnění všech našich schopností. Ďábel je představitelem materiálního světa, který nás spolkne a uzavře do nástrah hmoty, pokud jeho pokušení neodoláme. Je ovšem i velkým zdrojem energie, ze kterého můžeme čerpat.
To, co bylo řečeno doposud, se týká našeho osobního Stínu. Jinak je tomu, když se Ďábel objeví jako archetyp, jako kolektivní stín. To je rozdílná zkušenost od rozpoznání relativního zla naší povahy. Je to vzácná a zdrcující zkušenost podívat do tváře absolutního zla. Toto zlo si můžeme představit jako sílu, která kupříkladu uchvátí dav lačný lynčování. A tak karta může reprezentovat sestoupení do pekel v takzvaném ohni božského hněvu.
V symbolech tarotu se můžeme se Stínem setkat na více kartách. V kartě Luna klamný svit měsíce a temná hladina mohou ukrývat naše či cizí špatné motivy, neupřímnost, podvody a nepřijatelné touhy. Při pohledu na kartu Ďábel nás obejme hrůza ze síly temnot, jež jej obklopují. Jsou to většinou temnoty našeho nitra, naše pudová hnutí, závislosti, které mohou vést ke zničení člověka. Také karta Blázen v sobě obsahuje prvky Stínu. Tato divoká karta může sehrát v lidském životě různé role.
Ďáblova síla je mocná a tvořivá, stojí-li při nás, avšak síla matoucí a zotročující, stojí-li proti nám. Pak podsouvá našim záměrům lež, bláhovost, unáhlenost a nežádoucí touhy vedoucí k závislosti.“

Terapeutická technika Vztah s tělem – nadváha
Jak ti tělo ubližuje?
Neobleču co chci. Nadváha mi hyzdí vzhled. Nemůžu se sebou kochat, neodpovídám své představě. Bolí mě kolena.
Kde cítíš v těle odezvu na to, když si představíš Neobleču…………..
Kolem žaludku tlak.
Kdy ty jsi k někomu takhle přistupovala, že má nadváhu….
1.Dcera Irenka, řekla jsem jí, že má větší zadek než já. Muselo se jí to velice dotknout, od té doby je štíhlá.
2.Vzala si to moc k srdci.
3. Bojím se reakcí na nepříjemné věci
Kdy tobě je takto ubližováno?
1.Bývalý manžel. Řekl mi abych zhubla. Já se cítila dobře.
2.Jsem se sebou spokojená, vracím se ke stolu – Dobrý, ale měla bys troch zhubnout.
Najdi událost kdy ty někomu ubližuješ?
1.Tržiště. Vůz s dřevěnou plošinou, rok 1804. Jsem muž v kostkované hazuce. Prodávám hrozny. Ženská nakupuje, vypadá jak sud.
2. asociace se sudem vína( pobaveně)
3. hezký kandelábr
Najdi první událost, kde začalo toto kolo utrpení.
Dřevěná houpačka, vlastně kláda. Nestojí ani na zemi. Chráněná před slunkem. Je tam podstavec. Něco tam spadne (jiná kláda) a kláda z houpačky nemůže najít rovnováhu. Spadne, stárne až je omšelá.
Postav se do místa, kde spadne kláda a proti sobě si představ svoje tělo. Jak vypadá?
Jako válec (tloušťka).
Co dáváš tomu válci?
Mech. Měkkost.
Co dává válec tobě?
Větvičku. Je to schopnost kontaktu, podaná ruka.
Uvědom si, jak se vám ve všech životech žilo bez Větvičky a Mechu .
Co jste se měli spolu naučit?
Toleranci a kontaktu.

9) Blázen se vydává na cestu (Kočár)
„Karta Kočár reprezentuje zároveň Ego, tedy podle Junga střed vědomé části psyché, kterou často povyšujeme na jediného vládce našeho nitra, a zároveň i archetyp Hrdiny. V obou případech je aktivním, hybným prvkem našeho života. Posouvá nás na naší cestě.
Ego představuje těžce vydobyté sebeuvědomění, které nás činí lidskými, ale někdy také naši falešnou představu o sobě.
Pokud Ego ztratí kontakt s hlubšími vrstvami naší duše, tedy především a archetypem celistvosti, ukrývajícím se v kolektivním nevědomí, objeví se v něm matoucí pocity odcizení od pocitu nesmyslnosti až po deprese a pocity bezcílnosti a beznaděje. Bohužel to jsou zrovna typické pocity charakterizující naše moderní životy.
Na druhé straně příliš těsný kontakt mezi středem vědomí (Ego) a archetypem celistvosti (Vnitřní já, Self), který je středem kompletní duše zahrnující i vědomí, může mít za výsledek to, co Jung nazval inflací. To je pocit exhibicionistické velkoleposti, kdy se vnímáme jako všemocní, vševědoucí a nezranitelní. Takové je Ego proslulých egomaniaků a egoistů v naší kultuře, které často oslavujeme jako výjimečné osobnosti.
Archetyp Hrdiny je ústřední postavou v legendách většiny kultur. V jeho příběhu se vyskytují stejné prvky: božské zrození, sestup do podsvětí, hrdinské činy. Bojuje s různými stvůrami a musí vykonat nebezpečné činy. Takovým hrdinou je Herakles nebo rytíři od kulatého stolu z legend o svatém grálu. Takovými hrdiny jsme i my, když podstupujeme různá rizika ve svém životě.
Přílišné ztotožnění s Hrdinou je koketování s katastrofou a může být zhoubné až osudné. Je ovšem i symbolem boje o samostatnost, díky jemuž si vytváříme skutečný vztah ke svým bližním.
Spolu s kartou Blázen reprezentuje Kočár schopnost vrhat se do nových dobrodružství a také schopnost opouštět bojiště uprostřed bitvy, bez ohledu na následky pro sebe i ostatní.
I když nás boje, které kočárový Vozataj svádí, stojí mnoho sil, musíme překonat nebezpečí vlastních slabostí a špatností, které se podobají pravěkým příšerám a pohádkovým drakům.
Naše schopnost produkovat,jednat a prosadit své může být jen výrazem domýšlivé pýchy. Hrdina se pak jeví jako jedna z manifestací archetypického mužství, jehož symptomem je bouře a síla, a nemusí být vždy symbolem vědomého Já.
Kartu Kočár si můžeme představit i jako tarotovou ilustraci k Platonově obrazu duše, která má tři části: dva koně a vozataje, který je řídí. Vozatajův úkol je nelehký, neboť jeden z koní je pěkně vyhlížející, bílé barvy, černooký, milovník cti s uměřeností a studem, přílet pravdivého mínění, nepotřebující ran, je řízen jedině pobídkou se slovem. Druhý z koní je nevzhledný, barvy tmavé, světlooký, krevnatý, přítel zpupnosti a vychloubání, na uších chlupatý, hluchý, poslouchající, a to jen stěží toliko biče a bodců.
Úkolem vozataje je pak utřídit tyto dvě protikladné složky v nás.“

Terapeutická technika –dětství
Nikdo mi nebude říkat co mám dělat. Rozčiluje mě to. Podceňují mě, myslí si, že jsem neschopná. Leží mi to v žaludku. Nemůžu to strávit. Je to nespravedlnost.
Jdi do minulosti, co se tam děje? Kolik je ti roků?
1.Je mi 13. Maminka mě neustále kontroluje. Narodil se brácha. STAREJTE SE O NĚHO, není to moje věc, všechno se točí jen kolem bratra. Máma MI NEDÁ DOSTATEK DŮVĚRY, pořád mě kontroluje. Chtěla jsem jít ven a musím hlídat. NEMUSÍ MI PŘECE ŘÍKAT CO MÁM DĚLAT.
2. Všechno zvládnu, ale nikdo mě neocení. V současném životě je to taky tak. (Dělám to i synovi. Když se mu něco povede, nepochválím ho). Mám VZTEK, kdyby nebyl brácha, byl by klid.
3. Vidí mě jenom, když něco chtějí. Všimnou si mě jenom aby mě kontrolovali. NEDÁVAJÍ MI DŮVĚRU.
Najdi dřívější událost v dětství s těmito pocity.
1.10 roků. Musím nosit učiteli klavíru cigarety. Nesnáším to. Týden dopředu je mi špatně. ZAS MĚ NĚKDO DO NĚČEHO TLAČÍ. Připadám si strašně špatně. V současnosti manžel ŘÍKÁ MI CO MÁM DĚLAT A NEBERE OHLEDY na mne.
2. Znuděný učitel. Tak jak to umíš? Musím jít s taškou do třídy a dát mu cigarety. NUCENÍ DO NĚČEHO.
Dřívější událost?
1.Je mi 7 roků. Musím hrát na klavír, chci jít ven. Babička mě mlátí o prstech, hodila jsem jí víko od klavíru na ruce.
2. Chce se mi hrát jindy, než to vyžaduje babička. JÁ TĚ TEDA PŘINUTÍM. Synovi to už nedělám.
3.UKRUŤAČKA
Najdi dřívější událost v dětství s těmito pocity.
1.Je mi 5 roků. Jsme na chatě s tetou a strýcem. Chci do vody. Zakazují mi to. Topila jsem se. Strýc mi řekl, nejsem tvůj táta, nemám ti co poroučet. Už jsem si nic nedovolila. Když mi někdo řekne věci v klidu, tak to beru.
2.Holčička – JÁ JSEM TADY ŠÉF. Strýc mě v klidu nechal se mírně topit. Propojení s dneškem – někdy se mi to daří i v dnešní době.
3.PONAUČENÍ – jako u kašpárků.
Vrať se postupně do všech událostí a uvědom si, jak se tam cítí to dítě.
13 roků – jsi skvělá, matka si neví rady sama se sebou
10 roků – ona je ráda, že jsi s ní
5 roků – uklidni se, všichni nemusí skákat, jak ty pískáš
10) Blázen v sobě poznává ženský (Císařovna) a mužský (Císař) princip.
„Stejně jako stín reprezentuje první archetyp na naší cestě, se kterým se musíme vyrovnat, tak archetypy Jungem zvané Animus a Anima jsou mostem nebo bránou k ostatním archetypům, tedy k obrazům kolektivního nevědomí. Tyto archetypy mají několik úrovní či stupňů. Zatímco jejich vyšší, duchovní aspekt reprezentující karty Velekněz a Kněžka, jejich základním vyjádřením jsou karty Císař a Císařovna.
Anima je obraz ženy, kterou muž nosí ve svém nevědomí. Animus je obraz muže v nevědomí ženy. U mužů bývá tento obraz jeden, ale u žen je to často více obrazů. A proto je, podle Junga, psychologie žen záhadnější.
Můžeme si je také představit jako obraz ideálního partnera, který má sotva šanci nalézt opravdové ztělesnění ve skutečné osobě. Mnoho partnerských a manželských problémů vzniká právě kvůli tomu, že si promítneme ideální představu do konkrétní osoby a teprve, když tato námi živená projekce přestane účinkovat, s překvapením a často i s hrůzou zjišťujeme, vedle koho jsme prožili kus svého života.
Anima vznikla z raných zkušeností muže se ženami, s matkou, sestrami a milenkami. Ty pak spolu s dávnými pravzory vytvořily zevšeobecnělý obraz ženy. Toto mužovo pojetí ženství ovlivňuje všechny jeho vztahy k jednotlivým ženám. Když muž přenese svoji představu o ženství, svoji Animu, na ženu, nevidí ji, jaká je, ale takovou, jak ji vytvořilo jeho nevědomí. Anima také vytváří dráždivou tajemnost žen v myslích mužů. Tyto ženy se pak stávají inspirací zosobněnou v mnoha uměleckých dílech, jako například Beatrice v Dantově Božské komedii. V mužové psychice ovlivňuje Anima citovou sféru, projevuje se různými záhadnými náladami, šílenou zamilovaností, ale také smyslem pro opravdové životní hodnoty. Je tedy jakousi ženou v muži a představuje v jeho psychice všechny ženské tendence.
Její čtyři stupně si můžeme představit jako karty tarotu. Nejnižší stupeň, pudová energie, reprezentována kartou Ďábel. Další stupeň, spojený s instinktem, romantikou, šalebností i zradou, je reprezentován kartou Luna. Vazba hmotného a duchovního nachází svůj výraz právě v katě Císařovna a Kněžka je pak ztělesněním moudrosti, která ve vztahu nesvazuje, ale ani nezahřívá.
Obdobně Animus vznikl uvnitř ženy ze zkušeností se svými otcovi, bratry a milenci v kombinaci s dávnými pravzory. Tento mužský aspekt v nevědomí ženy ji obohacuje o logický a jasný rozum, touhu po moci a agresivitu.
I zde můžeme vidět čtyři stupně, z nichž první, pudový, je víceméně totožný pro Anima i Animu a je reprezentován Ďáblem. Další stupeň zastupuje Slunce jako životodárný a činorodý prvek. Karta Císař pak představuje sílu, rozum, rozhodnost, zodpovědnost. Čtvrtý stupeň symbolizuje Velekněz. V něm nacházíme veškerou možnou moudrost a zkušenost. Je soucitný, má smysl pro vyšší cíl. Bývá však často neosobní a jeho duše kráčí po jiných světech.“

Technika mužsko-ženského principu - poznej bohy, poznáš sebe (archetypální terapie)
Dalším pohledem na život a vztahy v něm se můžeme inspirovat řeckými bohy a bohyněmi. Každý z nich nese určité charakteristiky.
Bohyně:
Héra – nejvyšší bohyně, královna nebes, ochrana manželství, pomoc při porodu (žárlivá, mstivá)
Artemis – bohyně lovu zvěře, plodnosti přírody, měsíce, porodní bába (dnes ekoložka, vede ženské centrum, medituje v Nepálu, ochraňuje svoji matku…)
Athéna – bohyně moudrosti, vítězné války, ochránkyně práva, spravedlnosti a umění, ovládá strategii a taktiku
Hestia – bohyně rodinného krbu a jeho ohně, věčná panna, nenápadná, anonymní, meditující, separace dovnitř
Demeter – bohyně rolnictví, plodnosti, země, živitelka, krásná žena středního věku, matka (matka Tereza)
Afrodita – bohyně lásky, krásy, nejkrásnější bohyně, věčná milenka
Persefona - bohyně z mrtvých vstání, maminčina holčička, královna podzemí, každoroční návrat z podzemí, oslava znovuzrození,
Hekaté – stařena, průvodkyně království podzemí
Panenské bohyně: Artemis, Athéna, Hestia jsou bohyněmi bez emocí
Zranitelné bohyně: Héra (manželka), Deméter (matka), Persefona (dítě) potřebují vztah, pozornost soustřeďují na druhé
Transformační bohyní jež má magickou schopnost proměn je Afrodita
Bohové:
Zeus – nejvyšší bůh, bůh země, nebe, vládne našemu solaru plexu (Porazit nepřítele beze zbytku, a pak ho ctít.)
Poseidon – bůh mořské říše, pruďas
Hádes – bůh podsvětí (odkládáme řešení, tím se toho bojíme)
Apollón – bůh světla a Slunce. Ochránce života a pořádku, neomylný střelec a věštec (Poznej sebe sama.)
Hermes – posel bohů, průvodce mrtvých do podsvětí, bůh obchodníků, řečníků, vynálezců, poutníků,cestovatelů, podvodníků a zlodějů
Áres – bůh války, přímý boj
Hefaistos – chromý bůh ohně a kovářství, zbrojíř bohů
Dionysos (Bakchus) – bůh vína a vinařství

S archetypem boha se lze setkat dotazováním:
Jaký archetyp stojí za mou nemocí?
Co mám změnit?
Pochopit?
I za cenu nemoci, smrti se mám pozvednout. Tělo mi země půjčila a mám je ochraňovat a ctít. Pociťovat proudění energie a nechat ji proudit. Nemoc, která se nedá vyléčit klasickou nebo alternativní medicínou je archetypální nemoc.
Jak pochopit o který archetyp se jedná?
Musím ho najít pomocí boha, který skrze mne se chce probudit. Takto v životě mnohdy drasticky a dramaticky musíme ve své podobě zemřít abychom se mohli na novém stupni vývoje zrodit. Nový archetyp se ujme vlády.
V průběhu života v nás převládají vlivy charakterizované jednotlivými bohy na podvědomé úrovni. Převedením na úroveň poznání, staneme se vědomými jejich působení a tím se ho
zbavíme.

11) Blázen získává učitele (Velekněz) a odhaluje tajemství (Kněžka)
„S kartami Velekněz a Kněžka se dostáváme do pokročilejšího studie našeho duchovního vývoje. Obě karty jsou svým významem spojeny právě s duchovní oblastí. Velekněz je učitelem, zasvěcovatelem a mlčenlivá Kněžka je ochotna vydat své tajemství tomu, kdo si ho zaslouží.
Mnoho z nás má představu, že skutečně duchovní vývoj je možný pouze za pomoci učitele, který nás povede na cestě zasvěcení. Tak tomu bylo a je v zasvěcovacích organizacích, kde je udržována tradice osobního vedení a ústního předávání instrukcí. Máme však i jinou volbu. Samozasvěcení je cestou, po níž kráčeli a kráčejí hledající odnepaměti. Pro tento způsob je nutné odhalit ve svém nitru tichý hlas, který zastoupí vnějšího učitele. Tajný archiv, který obsahuje velká tajemství světa, se nenachází pouze v zasvěcovacích chrámech, ale především ve světě se všemi živými tvory. My sami máme v hlubinách své duše všechny potřebné informace.
Kněžka, gnostická Sofia, symbolizuje možnost přímého nezprostředkovaného poznání. Gnostická moudrost nás učí, že ve svém srdci nosíme božskou jiskru, s jejích pomocí se můžeme povznést na tu nejvyšší úroveň. Kněžka je též tarotovou podobou archetypu, který Jung nazíval Kora nebo Panna. Kora (Koré, Persefone), královna podsvětí, žena Hádova, dcera bohyně plodnosti a úrody a zakladatelky Eleusinských mysterií Demeter, je prostřednicí mezi světlem a tmou, mezi vědomím a nevědomím.
Velekněz, coby archetyp Moudrého starce je zosobněním toho, v čem Jung rozpoznával ducha v podobě znalostí a moudrosti. Moudrý stařec proměňuje a tvoří, posouvá nás nenásilně směrem vzhůru a kupředu, řídí a radí bez přikazování.
S pokročilejším stadiem individuace souvisí i koncept, který Jung nazval synchronicita. Tento koncept patří k nejoriginálnějším a nejkontroverznějším Jungovým myšlenkám. Se sychronicitou se setkáváme tím více, čím více postoupíme na cestě individuace.
Smysluplné náhody, významné náhody či souvislost bez příčiny jsou různé názvy pro sychronicitu. Sám Jung ji nazval princip akauzální souvislosti. Tento princip je v protikladu našemu současnému racionálnímu myšlení. Na základě tohoto principu nakonec fungují i ezoterní systémy jako tarot.
Dva jevy, které nejsou propojeny příčinou a následkem, se odehrají současně a mají jakousi skrytou souvislost. Kupříkladu někdo zemře a hodiny v místnosti se zastaví, nebo myslíme na určitou osobu a rovna ji potkáme. Nebo otočíme určitou katrku a ta nám může odpovědět na určitou otázku.“

Technika poznávání
Oba tyto archetypy navazují na předešlé, na duchovnější rovině. Setkáváme se s nimi v běžném životě a je potřeba si je jen uvědomit a přijmout do vědomí.

12) Blázen zvažuje (Spravedlnost) a rozhoduje se (Zamilovaný)
„Celé stvoření se nachází v rukou člověka, neboť on je tím, kdo ho dotváří. Každý z nás máme příležitost v sobě přivést náboj stvoření do vyššího stadia. Prostřednictvím karty Spravedlnost vstupujeme do oblasti rovnováhy. Vstupujeme do sedmého dne stvoření, kdy Bůh odpočívá a kdy člověk začíná hrát aktivní roli v procesu stvoření.
Poučený Blázen nepochybuje o tom, že Spravedlnost je pouhou iluzí, neboť ve hmotném světě neexistuje skutečná dokonalost a tudíž ani dokonalá spravedlnost. Ví, že působivá osoba na kartě s mečem a vahami pouze připomíná vyšší spravedlnost reprezentovanou kartou Soud.
Na rozdíl od toho, co by nám chtěli namluvit právníci, je symbol Spravedlnosti ve své podstatě duchovní, nikoliv intelektuální. Skutečná Spravedlnost se nenachází v mozku, ale v srdci. A bylo to právě lidské srdce, které bylo váženo na vahách proti peříčku egyptské bohyně Maat, aby mohlo být rozhodnuto o oprávněnosti vstupu lidské duše do posmrtného života.
Řecký mudrc Pythagoras vyzdvihl důležitost trojúhelníku jako symbolu vážícího se k lidské duši. Tarotovou formu tohoto základního geometrického tvaru nacházíme v kartě Zamilovaný, kde muž stojí mezi dvěma ženami. Můžeme si tuto trojici představit jako ducha, duši a tělo. Očividné mužovo dilema může být vztaženo na rozhodování mezi duší a tělem. Dvě ženy po stranách Zamilovaného si také můžeme přestavit jako dvě archetypální postavy Kory/Panny a Velké matky reprezentované kartami Kněžka a Císařovna.
Další variantou situace, kterou nacházíme na kartě, je takzvané Pytahgorovské ypsilon, které symbolizuje životní křižovatku. Setkáváme se s ním v antických zasvěcovacích školách, kde znamená možnost výběru, která je dána svobodnou vůlí. Zasvěcovaný kráčí po cestě života (noha, spodní část písmene Y) a dostane se do místa, kde se cesty rozdvojují. Tam se musí rozhodnout pro cestu nižší přirozenosti, bláhovosti a sebezničení, nebo pro cestu počestnosti, pracovitosti a upřímnosti. Tyto dvě stránky v sobě skrývá každé naše rozhodnutí, i když často bývají málo zřetelné. A nakonec život sám – a tudíž i každé rozhodování – není černobílý. Tělo a duše mohou být v souladu, ale to je lekce , kterou nás učí karta Střídmost.“

Terapeutická technika - emocionální cesta
Co budeme řešit?
Zradu. Cítím smutek, zoufalství, zmatek.
Kde to cítíš na těle?
Srdíčko.
Prožívej naplno pocit smutku, zoufalství. Co je pod tím?
Strach, že ode mne odejde manžel.*
Co je pod tím?
Samota, smutek, prázdno.
Co je pod tím?
Zoufalství, nevím co mám dělat, bezradnost.
Co je pod tím?
Ješitnost. Jak mi to mohl udělat?
Co je pod tím?
Zlost – v žaludku.
Co je pod tím?
Bezradnost, nevím co mám dělat, co si myslet, jak se zachovat.
Co je pod tím?
Chci mít klid – všechno aby bylo jako dřív
Co je pod tím?
Spokojenost. Nic mě netíží, nebolí, jsem radostná, všem bych snesla modré z nebe.
Co je pod tím?
Láska, hřejivé teplo, otevřená náruč, rozzářené oči, slzy štěstí, pevné obětí.(Zdroj)
Co je pod tím?
Klid, mír, radost, veselost, volná příroda, štěstí.
Projdeme cestu zpět ( s pocity, které jsi si uvědomila ve svém zdroji) přes všechny pocity až k místu, kde si myslíš, že od tebe chce odejít manžel. Tam rozděláme táborový oheň.
U táborového ohně * mluvíme s manželem, jeho přítelkyní.
Jak se cítíš zítra? Co děláš za týden? Jak to bude za šest měsíců? Nesnaží se tvůj starý problém zase upoutat tvoji pozornost? Jak to řešíš? Za rok? Za pět let?

Zamilovaný
Terapeutická technika - vztah s partnerem
Jak ti ubližuje?
Leze do mého teritoria. Zvětšuji si prostor jako ochranu. Dělám věci proti své vůli. Partner vzbuzuje odpor. Okrádá mě o čas, který by byl pro mě. Uzavírám se, nechci to přijmout. Vzniká odpor vnitřní, fyzický. Žije na můj úkor, přebírám jeho bolest. Mám strach dávat najevo co cítím, abych mu neublížila. Strach z jeho bolesti.
Najdi dřívější událost, kdy jste se sešli.
1)1700, jsem malé tříleté dítě, v lese, samo. On je dospělý, má mě na starost. Má strach aby se mi něco nestalo. Nechá mě tam, odjede. On zemře a já spadnu ze skály.
Bylo to o tom, že nikdy nevím předem co pro druhého bude dobré nebo špatné. Nemusím mít strach.
2)Žila jsem s rodiči, ti jsou mrtví a on mě odváží.
Nechtěla jsem být sama.
3) On má strach z odpovědnosti, vyčítá si, že mě nechal samotnou, přišel i o sestru (moji mámu).
Nemůžu vědět, co je pro něho dobré.
Najdi dřívější událost.
1)1800, jsem žena, ležím v posteli, umírám. Máme se s manželem docela rádi. Tím že umírám mu způsobuji bolest. Je mi ho líto.
2) Jsem těhotná a umírám i s dítětem.
Člověk to někdy nemůže ovlivnit, v životě to tak chodí.
Dřívější událost
Já jsem zajíc na trávě, přiletí orel a odnese mě.
Člověk nemá vinit ostatní za svoje pocity.
První událost
Dvě sépie si plavou, je pohodička. Jednu sežere ryby. Je po pohodičce.
Já dávám jablko, což je čistota, znamená brát věci jasně
On dává růži, znamená vášeň.
Učili jsme se – člověk není odpovědný za pocity ostatních. Není možné dělat dobré pro druhého, protože to nevíme. Dobré pro nás není nutně dobré pro druhého.

13) Bláznův pád (Věž) a následná melancholie (Luna)
„Karta Věž je symbolem našeho vlastního oblouznění, falešných iluzí o lidech kolem nás, o našich projektech, ale především těch iluzí, které máme o sobě. Pád Věže je pádem masky, kterou nosíme. Mylné představy, které máme o sobě a které mají o nás druzí, jsou reprezentovány archetypem zvaným Persona.
Původně tento výraz znamenal masku, kterou nosili herci v antickém divadle. Mohli bychom říci, že Persona je to, co nejsme, ale o čem se my i ostatní lidé domnívají, že jsme. Je to role, se kterou se ztotožňujeme a kterou dobrovolně přijímáme za svou vlastní. Takové ztotožnění může znamenat zanedbání našeho vnitřního života, které vede k životu povrchnímu. Na druhé straně Persona zprostředkovává vztah mezi vnějším světem a Egem. Také poskytuje ochranný obal pro naše vnitřní Já. Neuvědomovat si Personu znamená podceňovat společnost, uvědomovat si pouze ji znamená ztrátu individuality, být ničím. Proto je pád masky důležitým, když často bolestivým momentem naší cesty za sebepoznáním.
Sama Persona je v tarotu reprezentována mnoha trumfy. Kejklíř v sobě skrývá snahu po povrchnosti a neupřímnosti, masku zručnosti s touhu po rychlém, a tudíž povrchním poznání. Blázen nám může nasadit masku podivínství a bláznovství a Poustevník masku falešné výjimečnosti. Masku vladařů nalezneme v kartách Císař a Císařovna.
Karta Luna symbolizuje Temnou noc duše, mystický stav melancholie, který nám připomíná, že zvýšená vnímavost a citlivost vyžadují daň. Cítíme tíhu vlastní duše, která poznává pravdu. Je to moment, kdy konfrontace s pravdou může přinést pocity ohromení a hrůzy. V mýtech a legendách se tato část cesty za sebepoznáním objevuje jako Cesta nočním mořem. Je to biblický příběh Jonáše a velryby. V řeči psychologů to znamená vítězství nad pohlcujícími tendencemi nevědomí, které chtějí uchvátit vědomí a způsobit tak duševní neklid či chorobu.“

Pád iluzí o sobě i druhých, to je vlastně obsah všech technik používaných v terapiích. Naše mylné představy o světě a lidech kolem nás, o nespravedlnostech světa vůči nám, to všechno vyvolává nerovnováhu v našem světě. Nemoci, narušuje vztahy. Je potřeba odhalit základ našeho jednání, poznat chyby. Poznat druhého člověka a přijmout ho i s jeho odlišným názorem. Uznat a poznat, že každý z nás je na určitém stupni poznání. Máme možnost růstu, ale ne každý má sílu a schopnost na tuto cestu nastoupit.
Mnohdy netušíme jaké vlivy nás řídí. Z jaké hloubky pochází naše omezení a čím vším je ovlivněno naše vnímání a jednání. Mnohdy celé rody jsou pod vlivem negativních událostí. Postupným očišťováním problematických vztahů, násilných činů aj. se nám zdaří tuto narušenou rovnováhu uvést do rovnovážného stavu. Je to cíl našeho snažení. A začátek naší další cesty a start ke správnému plnění dalších úkolů, rolí v tomto životě.

14) Bláznův vnitřní hlas (Hvězda) a nová energie (Slunce)
„S pomocí Hvězdy, našeho anděla strážného a vnitřního hlasu, začínáme chápat síly spojující pozemský a nebeský svět. Začínáme také rozumět jednotě našeho světa skryté pod povrchem mnohosti. Hvězda je světlem v temnotách a paprsek naděje.
Jungův koncept procesu individualizace je také paralelou alchymistického hledání kamene mudrců, který zraje v našem nitru. Podle Junga se naše spása nachází v hlubinách duše a každý z nás musí nalézt tu svoji cestu k odhalení a uvolnění skutečného alchymistického zlata, které je pohřbeno hluboko v nás.
Tarotové Slunce je symbolem archetypu Božského dítěte, které je Věčným dítětem uvnitř každého z nás. V tomto smyslu je mu partnerskou kartou Kněžka, která reprezentuje jeho sestru – Koru. Božské dítě je symbolem nadějí do budoucna, potenciálu života, novosti. Frivolnost, radost a hra často charakterizují toto dítě, které nikdy nevyroste. Jeho nejtypičtějšími projevy jsou Pan, zvláště ve své pastorální, hvízdající a radostné podobě, a Eros, krásný mladistvý bůh lásky a radosti. Jednou z jeho nejznámějších podob je Malý princ.
Tento archetyp je soustředěný na budoucnost našeho života a na oživující a osvěžující prvky v lidské zkušenosti. Identifikace s tímto archetypem však může vést k povrchně oslnivému jednání, za nímž se skrývá nedospělost a nezralost.
Jeho spojení s kartou Hvězda nacházíme v Lukášově evangeliu v příběhu o dítěti Ježíšovi, o narození maličkého spasitele světa uctívaného mudrci z Východu, jehož narození ohlašuje hvězda a andělé ve výšinách.“

Terapeutická technika Vnitřní dítě - fyzická cesta (viz. Síla)
Tato technika významně prohlubuje porozumění sobě samému, umožňuje jemně a přívětivě konfrontovat i velice nepříjemné zážitky z dětství a zrušit jejich negativní vliv na kvalitu života v dospělosti. Zvyšuje sebevědomí, radost ze života, schopnost prosadit svůj názor, schopnost prožívat a dávat lásku, činí muže silnějšími a ženy krásnějšími.

Terapeutická technika - Silové zvíře
Ztráta energie, vzala jsem nejlepší kamarádku do práce. Dala mi výpověď velice brzo. Cítila jsem to jak zradu. Ona to plánovala a neřekla mi to. Byla jsem úplně ochromená, bylo mi špatně, fungovala jsem ze setrvačnosti. Všechno jsem ji naučila …Zhubla jsem, byla jsem ochromená.
Najdi dřívější událost, kdy jsi se takto cítila.
1)Ve druháku mě zradilo tělo. Pomaličku se přestávalo hýbat. Bylo mně špatně. Zhoršovalo se to, nemohla jsem si obout ponožky. Označili mě za simulanta. Byl to výhřez ploténky. Čtvrt roku v nemocnici klasickou léčbou. Po injekci jsem byla jako gumítek, bezmoc, ztráta kontroly nad tělem, síly. NESNÁŠÍM, KDYŽ ZTRÁCÍM KONTROLU.
2)Nedovedla jsem si vysvětlit proč ztrácím sílu. Lékaři mě označili za simulanta. Máma mi věřila. ZTRÁTA KONTROLY nad fyzickým tělem. Psychika fungovala, že nemůžu do školy mě těšilo.
3)NESNÁŠÍM, KDYŽ JSEM NEPOHYBLIVÁ.
Najdi časnější událost v dětství s těmito pocity.
1)5let, trhání mandlí, ležela jsem na stole, dali mi fouknout do balonku. Měla jsem fyzický pocit, nevíš co se bude dít dál. Po probuzení nemůžeš polykat, bolest v krku. Nemůžeš vlastně nic, jsi bezmocná. KDYŽ MÁM STRACH, TAK NEMŮŽU DÝCHAT a ještě, když jsem sama. V současnosti mám astmatické záchvaty, sama si je vyvolám.
2)S maminkou ke krčařovi. Mandle musí ven. Maminka mě ubezpečuje, že to nic není. Foukání do balónku. Máma mě chtěla uklidnit, ale lhala mi. Bolí to, nemůžu polykat. Postupně to mizí.
Nazvi tuto událost
NEBOJ SE, NIC TO NEBUDE, ale ONO BYLO!
3)zajímavé poznatky.
Lev čeká před nemocnicí, přichází dovnitř, leží pod postelí.
Když obejmu sebe malou, lev přichází. Drbeme ho. Lev má trpělivost, myslí si - já počkám až si vzpomeneš.
Vezmi si lva s sebou a vrať se sem.
Závěr: Syn by řekl : Tak se mi ……nohy.
15) Znovunalezená harmonie (Střídmost)
„Karta Střídmost, nebeský alchymista, reprezentuje alchymistické coniunctio, spojení protikladů, hieros gamoc, posvátný sňatek, Luna+Sol.
Coniunctio znamená latinsky sjednocení a jeden z vrcholných momentů alchymistického procesu byl nazýván coniunctio oppositorum čili sjednocení protikladů, v nichž se oddělené složky s protikladnými vlastnostmi sjednotily a vytvořily novou kvalitu. Tato nová látka či substance v sobě obsahovala všechny protichůdné prvky v naprosté harmonii. Na psychologické úrovni coniunctio představuje sjednocenou osobnost, jejíž vlastnosti jsou v souladu. Vnitřní neklid karty Kočár zmizel a oba koně našli společný rytmus.
Dva základní a protikladné prvky jsou v alchymii reprezentovány Sluncem a Lunou. Sluneční a lunární symbolika se objevuje ve více kartách tarotu. Spojení Slunce s Lunou může též představovat posvátný sňatek, Hieros gamos. Je to sjednocení mužského a ženského principu, tedy vnitřní spojení mužských a ženských prvků osobnosti, nezbytné pro psychologickou i duchovní celistvost. Takové sjednocení vede ke schopnosti skutečné intimity a vztahu. Je to tedy i symbol pro setkání duší.“

Terapeutická technika - vztah s penězi
Jak se projevuje tvůj vztah s penězi, Jak ti ubližuje?
Mám strach, že přijdu o dům. Cítím tíhu v žaludku.
Vybav si událost kdy tobě někdo takto ubližuje.
1)Mám hlad a hodně hladových dětí. Něco jsem ukradl. Bál jsem se , že se na to přijde. Mám strach, že kvůli tomu umřu. Jsem ve vězení. Je studené, černé.
O čem byla tato událost?
Bezvýchodnost, co jsem měl dělat? Jak jsem měl zabezpečit rodinu?
2)Víc detailů. Žena mi vyčítá že nemáme peníze, vztek na ženu. Nutí mě dělat něco, co nechci. NEMŮŽU PRACOVAT.
3) Jako bych se pozoroval. Jako bych šel vedle. Zdá se mi, že mám svolení ke krádeži, už se tolik nebojím.
4)Častokrát jsem o krádeži již přemýšlel.
Najdi událost, kdy ty někomu takto ubližuješ.
1)1739, jsem muž. Mám dílnu, výrobu nábytku.Mám moc tovaryšů, jsou neschopní, biju je. Nestihneme zakázku. Přijdu kvůli nim o moc peněz. Mám vztek. Chci ty peníze, mít dům a zajištěnou rodinu. Vidím dluh a nejistotu.
2) Učedníky jsem zavíral do skříně, jeden tam umřel. Jeho otec mě proklel. Dal jsem mu peníze. Nepomohlo to. Končím v bídě, ve vězení, kde umírám.
3) Stal se mi úraz, nemohu pracovat rukama a přichází bída. NEMŮŽU POHNOUT RUKAMA. O všechno přijdu.
Najdi událost, kdy je tobě takto ubližováno.
1)1500, jsem kořenářka. Přichází za mnou mlynářka pro koření na získání lásky. Něco jí dám, stejně to nezabere, ale když tomu věří a platí. Nepomohlo to a mlynářka mě udala. Mučí mě. Upálili mě. Peníze jsem vzala, chtěla jsem spravit střechu. Chtěla jsem majetek, dům za každou cenu i nepravdu.
2) Mlynářka je směšná. Je hloupá. Připadám si, že se mi nemůže nic stát. Trochu bylin. Voják mlynářku zbije a odejde do ciziny. Pro mne přijdou vojáci. Lidé se mě báli, ale správce ne.
O čem to bylo?
Věděla jsem, že přede mnou tak skončili i jiní.
3) Peníze chodí lehce, lidi mi je dávají sami. Nestydím se, když od nich peníze beru. Je mi jedno, jak skončím.
Takových událostí bylo ještě 36.
První událost
1)Vidím zvířátka jak se honí. Perou se o oříšky.Je nás moc. Já jeden mám, spolkl jsem ho a udusil se.
2)Honíme se, škrábeme. Přemýšlíme však jako jeden.
Postav se do momentu, kdy spolkneš oříšek. Proti sobě postav peníze, jak vypadají?
Jako Věž.
Co dáváš věži? Podívej k ní? Chmýří = nestabilita, nestálost
Co dávají peníze tobě? Krev = moc, sílu
Co jste se učili?
Je to nejisté. Něco jsem rychle získal, pak jsem to rychle ztratil.
Uvědom si spojitost mezi mocí a sílou na jedné straně a vratkost a lehkost chmýří.
Jak se cítíš s nově nabytým chmýřím? Je mi to jedno. Nechám se nést.

16) Blázen na osudové křižovatce (Kolo štěstí)
„Princip rovnováhy reprezentovaný kartou Spravedlnost přechází v kartě Kolo štěstí z individuální rovnováhy a jejího udržování ( vyjádřených v kartách Zamilovaný a Kočár) do širšího kontextu. Osud jednotlivce se propojuje s osudem světa a kulminuje v základní otázce, co určuje náš život: osud, nebo svobodná vůle?
Prostřednictvím této karty si můžeme uvědomit, zda jsme schopni dát svůj osud do souladu s osudem našich bližních a zda jsme schopni jej naplnit. Kolo štěstí si také můžeme představit jako vesmírnou křižovatku, na kterou se čas od času dostaneme. Znamená možnost nasměrovat či usměrnit svůj osud.
Otáčející se kolo je symbolem kruhového a cyklického pohybu, který je na rozdíl od lineárního pohybu přirozený, přímo vycházející z přírody, kde se neustále odehrává rození a umírání. Je to svět, který neustále vzniká a zaniká. Vzato z nadhledu – bez ohledu na iluzorní kvalitu, kterou nazýváme čas, tedy vše probíhá souběžně, současně.
V meditaci můžeme sladit tlukot svého srdce s pohybem Kola. Můžeme pochopit své narození a smrt nikoliv jako začátek a konce omezené lineární zkušenosti zvané život člověka, ale spíše jako dva stále přítomné aspekty neustálého a nekonečného procesu. Můžeme pochopit Kolo jako hybný princip věků obsahující cykly rození umírání a znovuzrození. Z tohoto pohledu se věčně otáčející Kolo přestává jevit jako sterilní a monotónní, neustále se opakující pohyb. Začínáme chápat možnosti znovuzrození i v rámci jednoho života. Symboliku Kola, jehož vnější okraj (vnější svět) se pohybuje rychle a jehož osa je nehybná. Stabilita středu nás přivádí k poslednímu archetypu zvanému Vnitřní já.“

Terapeutická technika Fyzické tělo klasická regrese (zkrácená verze)
Mám křeče v rukou, kroutí se mi prsty.
a) Před týdnem doma šroubuji krabičku. Prsty se mi kroutí, rovnám je o zeď. (VZTEK nemůžu pokračovat)
b) Před dvěma měsíci něco šroubuji, kroutí se mi prsty, přechází to do dlaní. Mám vztek. Je to ze zimy. Snažím se prsty narovnat. Přichází úleva.
c) 1400, jsem v cele. Všude je tma, sláma, někdo otvírá dveře. Seš na řadě, dávají mně ruce do klády. Někdo bere kleště a kroutí a láme mi prsty. ODVOLEJ. Přestávám bolest vnímat.
d) pracuji v lomu. Kamení se sesypává. Rozdrtí mi ruce. Sype se dál, až mě zasype celého. Umírám tam.
e) Jdu po cestě, jsem potulný kazatel. Vojáci mě chytí, svážou ruce a hodí do cely. Mám ODVOLAT svoje učení. Lámou mi prsty. Vedou mě na hranici. Odcházím , jdu nahoru. Krásný pocit splynutí.
Nic dřívějšího nevidím.

Blázen se ztotožňuje se světem (Svět) a nalézá střed své duše
„Archetyp Das Selbst (Self či Vnitřní já) znamená absolutní celistvost, kterou může člověk dosáhnout. Symbolicky bývá znázorněn kombinací čtverce a kruhu (kvaternita a mandala), která je obdobou alchymistické kvadratury kruhu neboli přeměny kruhu na čtverec.
Tento archetyp v sobě zahrnuje celou osobnost (vědomí a osobní i kolektivní nevědomí). Spojuje protikladné prvky, mužské i ženské, světlé i temné. Představuje jednotu, celistvost a řád. Zosobněn bývá jako ideální osobnost, například v podobě Ježíše Krista, který obsahuje lidské i božské prvky.
Jung říká, že toto úplné bytostné Já je také cílem života, neboť je nejúplnějším výrazem osudu. Tento archetyp je reprezentován kartou Svět. Znamená jednotu člověka, přírody a vesmíru. Nacházíme v ní čtvernost, kterou představují čtyři postavy v rozích a jednotu zobrazenou jako tanečníci v kruhovitém věnci.
Cílem reprezentovaným kartou Svět je úplná proměna naší osobnosti a návrat k původní jednotě a celistvosti. Změn osobnosti, její komplexnost, je zcela zásadní, ale nemusí být očividná. Zasvěcením, poznáním sebe sama, začleněním nevědomých principů do našeho vědomí získáme svobodu od konformity a nezbytnou sebedůvěru k tomu potřebnou. Nejsme ve vleku davu či skupiny. To, že se stáváme skutečným originálem, neznamená povinnost chovat se svérázně. Snaha o vnější odlišení od ostatních je spíše důkazem nedokončeného procesu a nedostatečného sebevědomí. Skutečný zasvěcenec se pozná podle toho, že se nepozná. Není nutkán ke konformitě. Nesetrvává ve starých zvycích a nepodléhá módním vlnám. Ale také necítí potřebu se za každou cenu vzpírat. Nemusí nosit jiné šaty či chovat se výrazně jinak. Jelikož zakusil sám sebe jako jedinečný výraz jednoty a podstaty, nemá nutkání to dokazovat. Jeho síla je tichá, vnitřní.
Karta může ve svém negativním aspektu také znázorňovat absolutní chaos v našem nitru, podobný absolutnímu chaosu předcházejícímu stvoření světa, kde se sváří vědomá část s nevědomou, které bojují o ovládnutí osobnosti. V takovém případě si vytváříme obranný kruh, abychom si zachovali vládu zdravého rozumu. Tento kruh však může být i hradbou, přes kterou se k nám nemůže okolní svět dostat, a zůstáváme osamoceni se svým zápasem. Ale symbol tanečnice, tančící uprostřed svůj tanec života, znamená spásnou obrodnou schopnost ukrytou v každém z nás, věčnou sílu a optimismus, který nám pomáhá překonat mnohá úskalí na naší pouti životem. Dokud bude tato tanečnice uvnitř nás tančit, vždy se znovu dokážeme zvednout z prachu cest a poneseme svůj lidský úděl s hlavou hrdě vztyčenou nebojácně dál.
A tak Svět je výchozím místem Blázna, ale i jeho domovem a konečnou stanicí, kam se jako Marnotratný syn vrací zpět. Stejně jako blázen, abychom mohli plně prožít svoji Celistvost, musíme projít dalekou a strastiplnou cestu, bez níž není možné dosáhnout celkové seberealizace. Tento složitý proces, nazývaný Jungem Individuace, je zároveň cestou samozasvěcení do tajů života. „

Terapeutická technika - vztah s Bohem
Jak ti vztah k Bohu ubližuje.
Cítím vztek na lidi, na sebe, neuznávám je.
Kde to cítíš v těle?
Bolí mě břicho, ramena, kolena.
Kde ty takto někomu ubližuješ?
1)Jsem malý chlapeček. Mám malá zvířata a ubližuju jim. Dělá mi dobře, když to zvíře řve. Když vidí malé zvíře, mám chuť do něho kopnout.
O čem to bylo?
Nalezení pocitu radosti z mučení někoho.
2) (dusím se), lezu po čtyřech, chytnu kočku, mrsknu s ní o zeď. Ona uteče. DOBŘE TI TAK DĚVKO – dělám to tak s holkama.
O čem to bylo?
Zesílilo to. Je to hybná síla života. Chci ubližovat, žene mě to celým životem.
3) Chlapeček je malý, zalitý světlem. Hladí kočku, hladí psa. Trochu ještě chce chytit psa za ocas, aby ho to bolelo, pak přijde myšlenka – bolelo by ho to.
O čem to bylo?
Soucit, radost, vznešenost.
Najdi událost kdy je tobě takto ubližováno?
1) Škola, mluví se tu německy. Učitel mě permanentně mlátí a řve na mě. Budu taky řvát. Jsem celý potupený, budu tedy taky takový. NEJSEM DOST DOBRÝ, stydím se. Nechci se ztrapnit.
O čem to bylo?
Totální pokoření, abych nebyl tak hrdý. Dostat z nás spontánnost.
2) převedou mě do školy, maluji si a ukazuji učiteli, co jsem namaloval. Nemá sílu mě mlátit. Pochopil, že mám na víc. Převelí mě do jiné školy.
O čem to bylo?
Zůstat sám sebou. Ať jsem jaký jsem, zůstat v centru, být vycentrovaný.
3) Jdu do školy v uniformě, chci být lékař. Udělám pro to cokoliv. Rodiči jsem podporovaný. Učiteli jsem hrozně zavázaný. Stal jsem se tím díky tomu, že jsem se nenechal pokořit.
O čem to bylo?
Vím co chci a jdu si za tím.
První událost
1) Jsem světec v domečku. Bílý, chodí ke mně děti a rodiny. Dávám lidem ze svého srdce. Mám pocit, že se má něco stát. Někdo přijde a všechny vybije. Vidím generace, jak se všechno mění. Učil jsem lidství.
2) Lidi přijdou, léčím je. Je to úžasné. Takoví lidi jsou úžasní. V9m, že se má něco stát. Budou zabíjet muže, odvedu je než umřou. Ve spánku odejdou. Odešel jsem s nimi – rozpustil jsem se.
Postav se do bodu, kdy přijdou lidé a zabíjí prázdná těla.
Co ta jsi tam dal Bohu? Klíč - je to klíč co otvírá srdce
Co dal Bůh tobě? Zámek patří ke klíči jedině propojením a odemčením vytryskne pramen.:
Vše je dobro, jinak nic není.
Pochopit ostatní, kdybych nezažil dobu bez zámku, tak bych lidi nechápal. Láska nikdy nikoho nepřesvědčuje a je soucítící a nechává být.
Jít dolů a odhodlání pomáhat. Bůh je bílé světlo, je všechno, říká, vracejme děti domů. Buď šťastný a raduj se, oč žádáš, bude ti dáno

Závěr:
Celý pracovní život se věnuji práci na odhalování genetické podstaty člověka. Něco mi ale na čistě vědeckém pohledu scházelo. Člověka nelze determinovat jen soustavou jeho genů. Seznámila jsem se s metodami regresní terapie. Je to vlastně také sytém vycházející z posloupnosti a návaznosti dávných psychologických stavů a postojů, které ovlivňují současného člověka stejně tak, jako jeho genetický kód , jeho rody. Genetik Francis Crick napsal známou knihu „Věda hledá duši“. Z filozofického hlediska není jasné, co přesně Crick
měl na mysli. Pojem duše je jiný u Platóna a naprosto odlišně si duši představuje Aristoteles a ještě jinak Tomáš Akvinský. V jednom se však shodnou všichni – duše, ať je to cokoli- se nedá změřit ani zvážit. Na posledních stránkách knihy konstatuje vědec Crick, že duši nenašel. Kyvadlo dějin se přiklání v jednotlivých dobách jednou na stranu duše – středověk ovlivněný náboženským přesvědčením, zanedbal geny a prostředí. Církve se jen těžko smiřovaly s představou, že naše těla mají stejnou podstatu jako strom, zvířata…
Pozitivismus a některé současné směry evoluční psychologie převrátily kyvadlo na stranu genů, jimiž je všechno řízeno a determinováno.
Současné studium lidského genomu možná vyústí ve vznik nové vědy, která by se mohla nazývat „genetická psychologie“, měla by širší záběr než behaviorální genetika, sledovala by lidské chování primárně z pozice psychologie, nikoli genetiky. Vývoj směřuje tímto směrem.
Endokrinolog Deepak Chopra z  přísně vědeckého hlediska vysvětluje ozdravění těla na buněčné úrovni díky odbourávání emočních bloků. Dokazuje propojení fyzického těla s psychikou. Moderní věda přináší nové důkazy hovořící jazykem jakému budou rozumět i zarputilí ateisté a materialisté.
Techniky regresní terapie pomáhají lidem nacházet jejich střed. Vyrovnávat a čistit jak fyzické tělo, tak psychiku. K tomu chci přispívat i já.

Zdroje:

Bays, Brandon
Cesta : praktický průvodce k uzdravení vašeho života a osvobození sebe sama / Brandon Bays ; [z anglického originálu ... přeložila Pavla Kubešová]. - Praha : Eminent, 2007. - 182 s. ISBN 978-80-7281-300-1

Dragomirecký, Andrej
Cesta do vlastní minulosti - cesta ke zdraví : základy teorie a praxe hlubinné abreaktivní psychoterapie / Andrej Dragomirecký. - 4., rozš. vyd.. - Praha : Stratos, 1997. - 72 s.
ISBN 80-85962-11-X
Hubbard, L. Ron 
Dianetika : moderní věda o duševním zdraví / L. Ron Hubbard ; [z angličtiny přeložila Lenka Strajblová]. - Brno : Návrat, 1997. - 540 s.
ISBN 80-7174-999-0

Vácha, Marek
Identifikace etických problémů plynoucích z nových poznatků o lidském genomu : od DNA k evoluční psychologii [rukopis] / Marek Vácha.. -  2006. - 197 l.

Vurm, Bohumil
Tarot a hledání smyslu života : tarot jako metoda zasvěcení a cesta sebepoznání : karetní systém tarot, jeho symboly a způsoby vykládání ve světle psychologie C.G. Junga aHieronyma Bosche / Bohumil Vurm. - 1. vyd.. - [Praha] : N Press, 1998. - 79 s. : il.
ISBN 80-902363-2-4